- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Přečetla jsem si se zájmem článek a trochu jsem se nad ním zamyslela, možná také v souvislosti se současnou dobou, která se jeví, na povrch, jako nepřátelská, nesrozumitelná, prostá všech etických skutků a lásky. Budete se asi divit mému názoru, ale v těch všelijakých, na první pohled nečitelných a "ošklivých" vztazích mezi lidmi prostupují pramínky lásky, lidskosti, spravedlnosti a i touhy, naděje i víry, třeba v pár slovech některých lidí, nebo skupin, kteří se k dnešní době vyslovují a tudíž, podle mého názoru naplňují stále, třeba po kapkách, dávný ideál, na jehož počátku byly tyto hodnoty vysloveny udivenému a téměř nic nechápajícímu obecenstvu v tehdejším Judsku. A můj názor je ten, že byly dalece překonány jak lidské hodnoty minulosti, tak budou vstupovat i do budoucnosti ústy a myšlenkami lidí, kteří "ví." Ono to nejde hned a člověk musí sbírat třeba dlouho síly k rozhodnutí vykonat čin lásky, porozumění i milosrdenství, ale myslím, že nikdo na nikoho nespěchá. pokr.
Je to rozhodnutí, o vnitřním imperativu, nikoliv o vnějším rozhodnutí, musíš tak cítit, tak konat a tohle udělat. Děkuji Vám za hezká slova.