Otázky

1) Pokud existuje jediná entita typu Bůh, jak určíte, které z monoteických náboženství ho skutečně vzývá? (Polyteické jsou v tomto případě mimo hru.)

2) Pokud existuje více entit typu Bůh, které z polyteických náboženství vzývá ty správné? (V tomto případě jsou mimo hru monoteická náboženství.)

3) Pokud entita Bůh neexistuje, mění to něco v myslích věřících libovolného náboženského směru?

(Josu to zjednodušené otázky, je možné, že konkrétní nábožeství je správné pouze z části, ale to bych pro začátek nechal stranou.)

Re: Otázky

Jsem jenom obyčejný laik, ale pokusím se odpovědět aspoň za sebe:

1.) Objektivně se to určit samozřejmě nedá; kdyby se třeba spor mezi náboženstvími dal rozsoudit empiricky (jako například kdysi spor mezi geocentrickou a heliocentrickou teorií vesmíru), pak by prostě ta objektivně neplatná náboženství neobstála, tak jako neobstála ta geocentrická teorie. Jenže mezi nimi můžete holt rozhodnout jenom subjektivně, pomoci svého rozumu, intuice, kulturní příslušnosti, nebo si pro mě za mě hoďte korunou

2.) Nejsem polyteista, takže jenom kratičká poznámka - přijde mi, že konkrétně polyteistická nábožentsví si vzájemné rozdíly tolik neberou. Že se prostě shodnou v tom, že existuje bůh moří, a jestli mu jeden říká Neptun a druhý Poseidón asi tolik neřeší. Vzhledem k tomu, že tahle nábožentsví nemají tak složitou teologii (pokud je mi známo), není moc o čem vést mezi sebou spory.

Re: Otázky

3.)Tak tady je vtip v tom, že tady na tom světě se to nikdy nezjistí (ze samotné podstaty Boha jakožto bytosti mimo námi vnímaný časoprostor je jasné, že empirickým poznáním ho není možné objevit, ne druhou stranu ani vyvrátit). To všechno uvidí každý až po smrti - hodně dobře to vystihuje slavná sázka Blaise Pascala "Boží existenci nelze zjistit, lze si na ni jen vsadit. Pokud si na ni vsadíte a prohrajete, neprohráli jste nic. Pokud vyhrajete, vyhráli jste všechno."

Před smrtí si prý spousta lidí uvědomí, že nemá vůbec páru o tom, co/jestli něco přijde po tom. A že by bylo fajn, kdyby něco bylo. Věřící (jacíkoli) si prostě vsadili na to, že něco potom je, už teď a nečekají na dobu těsně před smrtí, protože pak už může být pozdě.

Re: Otázky

několik příkladů, kdy je víra v posmrtný život škodlivá:

- mladá vdova/vdovec zůstane po celý zbytek života sám, protože čeká, že se po smrti se svým partnerem shledá. pokud má malé dítě, trpí nedostatkem druhého rodiče.

- benevolence ke zločincům - víra v "boží mlýny" - v potrestání po smrti

- propagace utrpení jako pozitivní "hodnoty", víra v odměnu a úlevu po smrti, v extému až mučednictví sebevražedných atentátníků