- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
ze mel nekdo jednu ruku... na to existoval specializovany lekarsky "ustav", zalozeny nenavidenymi komunisty, kde se lide ucili zit zivot bez koncentin... v Kladrubech. Byli tam dokonali specialiste, profesionalove... dokazali naucit neuveritelne veci.
No, clanek jste vystrihl jak Vanocni pribeh od Dickense, vcetne toho citoveho vydirani. On to totiz zas takovy kumst hrat na lidske city neni. Dokonale pastorsky profesionalne. Slyste, slyste pastorove...
Pro Vás je možná život bez jedné ruky maličkost. Pro mne ne.
A co se "citového vydírání" týče, vyděrač se snaží něco získat na úkor jiného člověka. Myslíte, že z tohoto článku budu mít nějaký zisk na úkor někoho jiného?
Jakou vitalitu může člověk po ztrátě ruky mít zachovanou, tak na to si člověk z Jablonce může lehce udělat exkursi do ulice V Nivách 4564/34. hezká novostavba s udržovanou zahradou, na pěkném místě. Je na ní zajímavé to, že ji celou postavil jeden člověk, který při pracovním úrazu přišel o ruku, bez vlastního zavinění. Jak to měl jednoduché si může každý vyzkoušet, když se pokusí jednou rukou vozit kolečko s maltou. Naproti tomu do kopce, směr na Novou Ves bydlel muž se ženou, která to neměla v hlavě v pořádku, dostala na to invalidní důchod a kvůli ní je nechtěli pouštět ani do hospody, strašně křičela a po okolí dělala povyk. On chodil do práce a byl jediný na světě, kdo ji snesl. Jinak chodil čistý, hubený také nebyl, takže rodinně fungovali. Potom ona náhle zemřela a protože děti neměli, on zdědil celý domek. Přestal chodit do práce, ani trávu si neposekal a do měsíce se oběsil. Kdepak, ruka a srdce.
včera na návštěvě jsem se setkala s něčím podobným. Známému umřela před rokem apůl žena a není mu zatím pomoci.. Hned se rozpoutala fajn odlehčená debata nás žen , aby jste si nás pěkně hýčkali abychom vám dlouho vydržely.
tak tohle je moc smutný příběh. Ale na druhou stranu, oba žili ve vzájemné úctě, harmonii a lásce. Svůj život si prožili nejlépe jak uměli. Přeju Ti hodně síly, až mu budeš dávat poslední Sbohem. Ludmila
měl i vynikající fotograf Josef Sudek. Přišel o ni v první světové válce v Itálii.
Fotografoval starými velkými deskovými fotoaparáty na těžkém stativu. Musel si přitom pomáhat ústy a zuby.