I světlo potřebuje řád

            Na počátku stvořil Bůh Zemi zaplavenou vodou a ještě zahalenou tmou. Pak plynul čas a naše planeta čekala na další zásah Stvořitele.

            V knize Genesis můžeme číst, jak vše pokračovalo: I řekl Bůh: "Buď světlo!" A bylo světlo. Viděl, že světlo je dobré, a oddělil světlo od tmy. Světlo nazval Bůh dnem a tmu nazval nocí. Byl večer a bylo jitro, den první. (Genesis 1,3-5)

            Jednoho dne zazní nad temnou planetou příkaz: "Buď světlo!" Díky přítomnosti světla je najednou na naší planetě možné počítat. Čas je najednou vidět. Jakmile se slunce schová za obzor, začíná nový den.

            Kde se to světlo bere? Jak to Stvořitel udělal? Je to prosté. Mění stav "atmosféry", takže už není tak hustá, aby pohltila všechno světlo, které na ni dopadá z vesmíru. Slunce sice stále ještě není skrze mraky možné spatřit, ale hladinu vody, která zaplavuje celou planetu, už uvidíme.

            V této biblické zprávě také čteme, že světlo je dobré. Je  o světlo, díky kterému je dobře vidět, ale ještě neoslňuje.

            Vedle světla tu ale zůstává i tma. Zatímco dříve tma na naší planetě vládla, teď má přesně vyměřený čas, daný rotací naší země a jeho polohou vůči Slunci. Tento čas dostává jméno "noc". Je to čas, kdy má člověk odpočívat a nabírat sílu do dalšího dne.

Bože, děkuji Ti za dar světla i tmy. Děkuji ti, že vedle světlé části času nabízíš i tu tmavou, abych mohl odpočívat. Nauč mne i tento čas využívat pro své zdraví.

Článek je součástí mozaiky, kterou postupně vytvoří 366 dílů série s názvem "Na počátku všeho bylo Slovo." Najdete je v rubrice se shodným názvem.

První díl: Na počátku všeho bylo Slovo