Hledej odpověď v Bibli (56)

Hádanka z minulého týdne zní:Znáte v Bibli délkovou míru, ke které byl potřeba kámen?

Odpověď bude prostá a najdeme ji v závěru Lukášova evangelia: Potom se jako obvykle odebral na Olivovou horu; učedníci ho následovali.
Když došel na místo, řekl jim: "Modlete se, abyste neupadli do pokušení."
Pak se od nich vzdálil, co by kamenem dohodil, klekl a modlil se: "Otče, chceš-li, odejmi ode mne tento kalich, ale ne má nýbrž tvá vůle se staň."
Tu se mu zjevil anděl z nebe a dodával mu síly.
Ježíš v úzkostech zápasil a modlil se ještě usilovněji; jeho pot kanul na zem jako krůpěje krve.
Pak vstal od modlitby, přišel k učedníkům a shledal, že zármutkem usnuli. (Lukáš 22,39-45)

Uvažoval jsem, jak daleko by Ježíš dohodil kamenem. Protože od toho se odvíjela vzdálenost, kterou musel ujít.
To v tomto příběhu ale není podstatné. Všimněte si, co dělá Ježíš a co učedníci. Ježíš zápasí nejtěžší boj svého života. Pořád to ještě může vzdát. Protože cítí, že mu ubývají síly, obrací se s prosbou o pomoc na svého Otce. Ten posílá anděla, aby Ježíše povzbuzoval a dodal mu novou sílu.

Učedníci mezi tím spí. Lukáš je k nim velice shovívavý. Píše, že usnuli "zármutkem". Přitom je Ježíš vyzýval, aby také hledali novou sílu na modlitbě. Věděl, co je za pár hodin čeká a proto je varoval před pokušením. Marně. Učedníci stejně usnuli. Mysleli si, že spánek je spolehlivějším zdrojem energie.
Svůj omyl pochopili o pár hodin později, když se, až na Jana, všichni rozprchli. Ježíš, kterého čekala potupná smrt na kříži, neutekl. Nechal se zatknout a později dovolil, aby mu ruce a nohy probily hřeby.

Možná je na místě položit si otázku: "Jak jsem na tom s modlitbou? Kdybych se dostal do podobné situace jako učedníci, obstál bych, nebo bych také utekl?" Není právě teď ideální čas k tomu, abys o svých problémech s modlitbou řekl Ježíši?

Dnešní otázka:
Kteří lidé považovali Boží zázrak za důsledek opilosti?