Hledej odpověď v Bibli (206)

Otázka z minulého týdne:Na co se "v nebi", kromě věčnosti, můžeme těšit ?  (10)........................................................................

        V biblické knize Zjevení Jana je spousta informací o tom, co nás čeká ještě před tím, než Bůh zřídí na naší Zemi své království, v jehož centru bude místo, ze kterého bude vládnout celému vesmíru.

        Podívejme se na to, jak se Jan pokusil slovy zachytit vidění, ve kterém mu Bůh ukázal hlavní město Božího království: "Ve vytržení ducha mě vyvedl na velikou a vysokou horu a ukázal mi svaté město Jeruzalém, jak sestupuje z nebe od Boha, zářící Boží slávou; jeho jas jako nejdražší drahokam a jako průzračný křišťál.
Město mělo mohutné a vysoké hradby, dvanáct bran střežených dvanácti anděly a na branách napsaná jména dvanácti pokolení synů Izraele. Tři brány byly na východ, tři brány na sever, tři brány na jih a tři brány na západ. A hradby města byly postaveny na dvanácti základních kamenech a na nich bylo dvanáct jmen dvanácti apoštolů Beránkových.
Ten, který se mnou mluvil, měl zlatou míru, aby změřil město i jeho brány a hradby. Město je vystaveno do čtverce: jeho délka je stejná jako šířka. Změřil to město, a bylo to dvanáct tisíc měr. Jeho délka, šířka i výška jsou stejné. Změřil i hradbu, a bylo to sto čtyřicet čtyři loket lidskou mírou, kterou použil anděl.
Hradby jsou postaveny z jaspisu a město je z ryzího zlata, zářícího jako křišťál. Základy hradeb toho města jsou samý drahokam: první základní kámen je jaspis, druhý safír, třetí chalcedon, čtvrtý smaragd, pátý sardonyx, šestý karneol, sedmý chrysolit, osmý beryl, devátý topas, desátý chrysopras, jedenáctý hyacint a dvanáctý ametyst.
A dvanáct bran je z dvanácti perel, každá z jediné perly. A náměstí toho města je z ryzího zlata jako z průzračného křišťálu." (Zjevení 21,10-21)

        S tímto textem mám spojeno hodně vzpomínek. U tátova kolegy jsem si jako kluk rád hrával s dvanácti drahokamy, které popisuje tento text. Obdivoval jsem jejich nádherné barvy. Jedny byly krásné jen tak, když na ně dopadaly paprsky světla, jiné ukázaly svou krásu ve chvíli, když jsem se přes ně pokusil podívat na slunce.

        V době, kdy jsem se naučil počítat, jsem zkoušel převést biblické míry na metry a kilometry, abych se pak pokusil si představit velikost Nového Jeruzaléma. Nakonec jsem se dopočítal k rozměrům, které si má dětská hlava stejně nedokázala představit a neumí to ani dnes o padesát let později.
        Vlastně si město, vysoké víc jak tisíc kilometrů, nedokážu představit ani dnes. Jenže dnes už mne to tolik netrápí. Stále více si totiž uvědomuji, že Jan používá drahokamy, perly a zlato proto, aby nám ukázal, že toto nové město bude krásnější a dokonalejší než cokoliv, co jsme zatím viděli.

        V současné době mne v tomto Janově textu nejvíc oslovují dva termíny – brány a hradby.
Brány mne ujišťují o tom, že do tohoto města mohu jednou vstoupit i já. Ne pro svou dokonalost a svatost, ale díky velké Boží odpouštějící milosti.
Hradby mi zase dávají jistotu a pokoj, že v tom městě budu konečně v bezpečí. Tam už mně, ani mým blízkým, nebude hrozit žádné nebezpečí. To je dobrá zpráva pro každého, kdo zatím musí žít v nebezpečné době.

Otázka na příští týden:
Na co se "v nebi", kromě věčnosti, můžeme těšit ?  (11)