Hledej odpověď v Bibli (123)

Otázka z minulého týdne: Jak mohu odpovědět na Boží nabídku ospravedlnění? .......................................................

Bůh nám nabízí možnost získat odpuštění našich hříchů a tím i to, co nazýváme ospravedlněním.
Jak můžeme na tuto nabídku odpovědět?
Ještě před veřejným vystoupením Ježíše Krista přišel se zajímavou výzvou Jan Křtitel: "Čiňte pokání a dejte se pokřtít na odpuštění hříchů." (Marek 1,4)
Také Ježíš vyzýval své posluchače k pokání. Také Ježíš vyzývá ke křtu: "Kdo uvěří a přijme křest, bude spasen; kdo však neuvěří, bude odsouzen." (Marek 16,16)

Jan Křtitel i Ježíš nás vybízejí, abychom na poznání Boží lásky odpověděli tím, že se necháme pokřtít. Je tu něco, co bychom neměli přehlédnout: Křest je výsledkem pokání a víry! Pokud má mít křest smysl, pak musí být první víra a pokání.

Proč je to tak důležité? Většina křesťanů byla pokřtěna svými rodiči dřív, než k tomu mohla cokoliv říci. Myslím, že tato praxe není v souladu s Boží nabídkou svobodné volby. Bůh si přeje, aby náš křest – naše smlouva s ním byla uzavřena dobrovolně, jako odpověď na naše poznání Boha.

Nechci teď odsuzovat rodiče, kteří své dítě nechali pokřtít. Dělali to v upřímné víře, že je to to nejlepší, co pro své dítě mohou udělat. Horší už je to, co jsem slyšel vyprávět od více lidí: Maminka (nebo táta) na smrtelné posteli využijí citového rozpoložení svého potomka a přinutí ho zavázat se, že si ponechá "víru svých předků". Vlastně tak své dítě zbaví "svobody svědomí".

Když Ježíš odcházel z naší Země do nebe, pronáší při svém loučení následující slova: "Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal.
A hle, já jsem s vámi po všecky dny, až do skonání tohoto věku." (Matouš 28,19-20)

Spasení je dar, který přijímáme prostřednictvím víry, kterou můžeme definovat jako "důvěrný vztah mezi člověkem a Bohem". Když je toto vzájemné pouto silné, Bůh mi nabízí uzavření vzájemné smlouvy.

Je to podobné jako ve vztahu mezi mužem a ženou. Láska a vzájemná důvěra sílí, až mají najednou oba dva odvahu spolu uzavřít smlouvu na celý život.

Abych mohl být pokřtěn, musím nejprve poznat Boha a uvěřit mu. Víra je tedy předpokladem křtu. Není to naopak. Křest není předpokladem víry, ale jejím důsledkem.

Ježíš vybízí i nás, abychom lidem pomáhali poznat Boha. Přeje si, aby lidé i díky našemu životu mohli navázat důvěrný vztah s Bohem, kterého rozpoznají v našem životě. Když se tak stane, když sami uvěří, mohou být i oni pokřtěni "ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého".

Otázka na příští týden:
Jak vypadal křest prvních křesťanů?