Žalm nemá konec, stejně jako nic nemá konec. V následujícím žalmu je přece pokračování a velice poučné.

Dokud David stavěl svou víru na pocitech, muselo ho potkat to, co se mu přihodilo. Pocity přestaly. Co říká 40 žalm?

A vytáhl mne z čisterny hlučící, i z bláta bahnivého, a postavil na skále nohy mé, a kroky mé utvrdil.

Stavět víru na pocitech, je jako se topit v blátě bahnitém. David tak přišel o nedobrý základ své víry.

A Hospodin ho vytáhl z jeho pádu a postavil na skále.

Touto zkušenosti musí projít každý, kdo stojí na špatném základě.

Každý má svoji cestu. Někdo ji vidí zde, jiný onde. Ani jeden za to nemůže, dostali ty oči, a ty to vidí takto, dostali tento mozek a ten věci vyhodnocuje takto...dostali DNA, která je vede od prvního dne na zemi, aby jednali tak, jak jednají. Nic jiného dělat nemohou, taková je cesta člověka.

Jsem ráda, že jste tohle napsal.

To mne těší.

Ten největší démon je ovšem sám Hospodin.

Zapomněl jste podotknout...