Dědečku, proč neposloucháš babičku?

Rozhovory se skoro tříletou vnučkou jsou čím dál tím zajímavější. Naposledy jsme řešili, proč v poslední době přibývají situace, kdy neposlechne rodiče.

Přijel jsem tehdy zase do Prahy a když jsme se s Adélkou domlouvali, co ten den budeme dělat, tak jsem, zjistil, že chvíli před mým příjezdem odmítla poslechnout tatínka. Začala o tom sama a v jejím podání to znělo jako výčitka vůči tátovi.
A tak jsem se zeptal: „Adélko, ty neposloucháš rodiče?“ Odpověděla po pravdě: „Někdy ne!“ Pokračoval jsem otázkou, kterou má v poslední době dost oblíbenou: „A proč?“ Byl jsem zvědav, co odpoví: „Myslím, že je to lepší.“ Pochopil jsem, že si někdy myslí, že to, co chce udělat, je lepší, než to, co po ní chce máma nebo táta.

Chvíli jsem o její odpovědi přemýšlel a pak jsem jí položil další otázku: „A je to lepší?“ Zareagovala okamžitě: „Není!“ To mne překvapilo. Čekal jsem, že bude přemýšlet, co odpoví, a pak to bude nějak okecávat, protože to už umí. „Tak proč neposlechneš, když víš, že to pak není lepší“, ptal jsem se dál. V té chvíli jsem se asi dostal do oblasti, kterou ještě její tříleté myšlení nezvládá vyhodnotit. Chvíli mlčela a pak řekla: „Nevím.“
Je mi jasné, že se právě nachází v období, kdy si uvědomuje samu sebe a k tomu má další období vzdoru, kdy ráda dělá pravý opak toho, co po ní chtějí dospělé autority. Prostě v takové chvíli nemůže souhlasit, i když jí hrozí, že na to doplatí. Přesto mne těší, že ve své hlavince přemýšlí o tom, co prožívá a snaží se vyhodnotit dopady svého jednání i svého vzdoru.

A ještě něco mi dělá radost. Její dětská čistota, s níž dokáže uznat, že to neposlouchání zase až taková výhra není. Snad bude toto své umění zhodnotit své jednání rozvíjet. V budoucnu by ji to mohlo ochránit od daleko horších následků, než jsou „tresty“, za to, že neposlechne tátu nebo mámu.

Vím, že jednou nastane situace, kdy mi podobnou otázku položí ona: „Dědo, proč jsi neposlechl babičku, když...?“ Budu umět popravdě odpovědět, že neposlouchám, když si myslím, že se babička mýlí? Dokážu přiznat, že se v takových chvílích většinou nemýlí Adélčina milovaná babička, ale já?