Chystá „hradní rozvědčík“ puč?

24. června 2026 vydal Ústavní soud předběžné opatření v řízení o kompetenčním sporu mezi prezidentem republiky a vládou. Ministr Macinka prohlásil, že „je to pokus o ústavní puč“.

Vláda Andreje Babiše věděla, že pokud prezidentu Petru Pavlovi nepovolí oficiální účast na summitu NATO, obrátí se hlava našeho státu na ÚS s kompetenční žalobou
A tak s rozhodnutím čekala až na poslední možnou lhůtu. Andrej Babiš se svými ministry to považovali za nejlepší strategii v tom, jak prezidenta ze summitu NATO vyšachovat.

Jenže ÚS udělal něco, s čím nepočítali. Jakmile prezident podal žalobu, vydal během 24 hodin předběžné opatření ve prospěch prezidenta. Nebylo to unáhlené. Petr Pavel o tom, že podá kompetenční žalobu, mluvil od okamžiku, kdy pan Macinka začal vyhrožovat, že prezident se na summit NATO jeko člen oficiální delegace nedostane a tvářil se, jako by výrazem tváře chtěl říci, že „jedině přes jeho mrtvolu“.
Jakmile ÚS vydal předběžné rozhodnutí, kterým se prezident stal oficiálním členem české delegace, prohlásil ministr zahraničí, že „je to pokus o ústavní puč“. Premiér Babiš se sice zpočátku snažil ministrova slova bagatelizovat, jenže v poslední době i on sám přitvrdil.

Nyní malou vsuvko o tom, co je to puč. AI o něm říká následující: Puč (též státní převrat či francouzsky coup d’état) je náhlé, často násilné svržení vlády a převzetí politické moci. Obvykle ho provádí malá, úzce organizovaná skupina lidí, jako jsou armádní důstojníci (tzv. vojenský puč) nebo členové vlády, aniž by došlo k zásadní změně společenského či ekonomického systému.

„Pan Macinka ale mluvil o ústavním puči“, namítnou zdejší zastánci vládní šestikoalice a mají pravdu. Poraďme se opět s AI, co to je: „Ústavní puč (nebo také konstituční převrat) je situace, kdy se politická reprezentace nebo mocenská skupina pokusí ovládnout stát, obejít ústavní pořádek a změnit politický systém, avšak bez použití otevřeného vojenského násilí typického pro klasický státní převrat.“
Tak, o toto se podle ministra Macinky snaží ten „hradní rozvědčík“, jak ho rádi titulují „naše lidi“.

Opusťme nyní na chvíli „hradního rozvědčíka“ a podívejme se na včerejší dění. Jeroným Tejc, ministr spravedlnosti, veřejně napadl Ústavní soud, a navíc chce zasahovat do jeho pravomocí. Vláda se dožaduje toho, aby ÚS zrušil své předběžné opatření, kterým umožnil prezidentovi Petru Pavlovi účast na summitu NATO v Ankaře.
Vláda také ústy ministra spravedlnosti požaduje, aby byl z jednání o ústavní stížnosti pana prezidenta vyloučen „soudce zpravodaj Pavel Šámal, protože zasáhl do ústavního postavení vlády“.

Možná prospěje, když si připomeneme, že pan ministr Tejc se v minulosti proslavil hlavně svou účastí v tzv. Lánském puči. Ve spolupráci s tehdejším prezidentem Milošem Zemanem chtěl dosáhnout svržení premiéra Bohuslava Sobotky. Má tak s „pučem“ zkušenost, i když tehdy společně s dalšími „pučisty“ neuspěli.

Podívejme se nyní na další část toho, co o ústavním puči říká AI: Tento pojem se v politologii a právu používá především ve třech významech:
· Zneužití procedur: Využití zákonných a ústavních mechanismů (například vyhlášení nouzového stavu, zneužití většiny v parlamentu) k odstranění demokratických brzd a pojistek.
· Obcházení moci: Snaha exekutivy vládnout bez legitimního schválení zákonodárného sboru nebo nerespektování rozhodnutí soudů (např. Nerespektování Ústavního soudu).
· Změna pravidel hry: Prosazení zásadních ústavních změn bez potřebné široké politické shody, které mají za cíl trvale vychýlit poměr sil ve prospěch vládnoucí strany.

Co si o tom myslíte? Kdo se v současné době snaží zneužívat většiny v parlamentu k odstranění demokratických brzd a pojistek? Vzpomeňme například nedávno protlačenou novelu Zákona o rozpočtové odpovědnosti, který dle opozice skončí u ÚS. Možná to je jeden z důvodů, proč si dovolil ministr spravedlnosti něco nemyslitelného – napadat a ovlivňovat rozhodnutí a také složení ÚS.

Podle pana Macinky se „hradní rozvědčík“, kterého volila i spousta voličů Motoristů, pokouší o ústavní puč. Osobně si myslím, že jsou u nás politici, kterým by se něco podobného líbilo. Někteří z nich už mají s pokusy o puč i vlastní zkušenosti.
Pan Macinka mluví o pokusu o ústavní puč a prstem ukazuje na „hradního rozvědčíka“. Prostí lidé mu to baští, protože zvláště ti, co vyrůstali za minulého režimu, si ještě pamatují na „vojenskou chuntu“, která uchvátila moc v Chile. A kdo jiný by měl provést puč než ten vysloužilý voják na Hradě.

Pan Macinka míří svým ukazováčkem na Hrad. Trochu si ale popletl směr. Pokud tu někdo uvažuje o ústavním puči, tak nesedí na Hradě, ale v jiné budově, kterou pan Macinka, jako ministr zná mnohem důvěrněji než pan prezident.