Chudí v duchu

            Vzdělání. Všichni milující rodiče touží po tom, aby tuto hodnotu získaly jejich děti. Dělají také vše potřebné, aby se touha mohla splnit. Od učení až po finanční podporu.

Blaze chudým v duchu, neboť jejich je království nebeské. (Matouš 5,3 ČEP)
Šťastní jsou pokorní, nenamyšlení, vždyť těm patří Boží království. (Matouš 5,3 SnC)

            Vzdělání je určitě něco, po čem bychom měli toužit. Jenže, ne každý má tak dobrou hlavu, aby dosáhl té nevyšší mety. Jeden bez učení zvládne vysokou školu, jiný s vypětím všech sil zvládne obhajobu výučního listu.

            Žijeme na světě, kde má každý trochu jinou startovací pozici. Možná i proto jsem rád, že to první, co říká Ježíš lidem toužícím po štěstí, je fakt, že nemusí být inženýři ani doktoři teologie. Dokonce řekne, že mohou být i „chudí v duchu“.

            Slyšel jsem mnoho výkladů tohoto slovního spojení a žádný z nich mne neuráží. Osobně se mi ale líbí, jak tento obrat vyjadřuje překlad „Slovo na cestu“. Boží nebeské království a tím také i štěstí v tomto pozemském životě patří lidem, kteří jsou pokorní a jejich nosánek jim neroste nahoru.

            Není snadné zůstat pokorný a nenamyšlený, když se mi daří víc než ostatním. „Pýcha předchází pád“, praví lidová moudrost. Denně stojím na křižovatce a volím mezi pokorou a pýchou, zatímco mé štěstí napjatě čeká, jak se rozhodnu.

Bože, nesnědl jsem všechnu moudrost a ani nejsem dokonalý. Přesto s pokorou věřím, že Tvé království díky Tobě patří i mně.

Článek je součástí mozaiky, kterou postupně vytvoří 366 dílů série s názvem "Na počátku všeho bylo Slovo". Najdete je v rubrice se shodným názvem.

Minulý díl:  Je možné se "učit štěstí"?