Čekání na další příležitost

Když ďábel skončil všechna svá pokušení, odešel od něho až do dané chvíle. Ježíš se vrátil v moci Ducha do Galileje ... (Lukáš 4,13+14)

Jak reagujete, když se vám podaří odolat ďáblovu pokušení? Oslavujete, jak jste dobří? Díváte se kolem sebe, zda si toho všimli druzí?
     V evangeliích nečteme nic o tom, že by Ježíš oslavoval. Jen Matouš doplní drobnou poznámku o tom, že v okamžiku, kdy se ďábel vzdálil, přistupují k Ježíši andělé a posilují ho. Nejen dlouhý půst, ale i zápas s pokušením ho totiž vysílil.

     Lukáš ve svém vyprávění zmiňuje něco, co bychom si měli dobře pamatovat. Ďábel nebere žádnou porážku jako konečnou. Když dnes prohraje, na chvíli se stáhne a pak čeká na novou příležitost. Jakmile cítí šanci, zaútočí znovu a znovu. Ďábel to nikdy nevzdá! Dobře si to pamatujme.

     Je tu ale ještě něco, co by nemělo uniknout naší pozornosti. Lukáš píše, že Ježíš odchází z pouště do Galileje „v moci Ducha“. Dál se nechává vést Duchem svatým. Přeje si, aby ho Duch svatý doprovázel nejen při pokušení na poušti, ale i v každé další chvíli jeho pozemské míse. Ví, že jen tak ho nezaskočí ani další ďáblova pokušení.

     Přede mnou je další den. Chci jím projít „v moci Ducha“ jako Ježíš. I mne se snaží ďábel svést do odboje proti nebesům. Mnohokrát se mi stalo, že jsem po pár úspěšných odoláních hříchu začal oslavovat to, jak už jsem dobrý, a pak přišel pád. Vlastně musel přijít, protože jsem přestal spoléhat na pomoc Ducha svatého. Dnes bych tuto chybu nechtěl zopakovat. Proto chci jít dál „v moci Ducha“ a spoléhat na Boží moc i ochranu.

(Další díl seriálu "Novozákonní rezonance" inspirovaný evangeliem podle Lukáše.)