Bůh nesvádí ke zlu

        Už od svého dětství jsem měl problém s tím, že mi některá jídla nechutnala. Nebylo jich mnoho, ale přece. Neměl jsem rád houby, rajčata, celer a petržel, smažený sýr, lečo a třeba i pohanku.

        Jedno jídlo jsem ale nesnášel. Třikrát v životě se mne ho máma pokoušela naučit jíst, ale vždycky to dopadlo stejně. Po první spolknuté lžíci jsem zvracel. Vícekrát už to nezkoušela. Zjistila, že mám k této polévce odpor, který nedokážu překonat.

        Tahle vzpomínka se mi vybavila při čtení Jakubova listu: "Uvědomte si, že žádné pokušení ke zlému nepřichází od Boha.
Bohu je totiž každé zlo odporné a nikoho ke zlu nenavádí." (Jak.1,12-13)

        Nedokážu sníst dršťkovou polévku, protože k ní mám odpor. Bůh má stejný vztah ke zlu jako takovému. Je mu odporné.

        Podle Jakuba by nás toto poznání mělo chránit před myšlenkou, kterou se nám snaží vnuknout ďábel. Ten už od ráje tvrdí, že Bůh je zlý, mstivý a má radost, když nás může trestat. Jenže náš Stvořitel takový není.

        Už v 8. století před Kristem napsal prorok Ámos: "Mějte v nenávisti zlo a milujte dobro, uplatňujte v bráně právo!" (Ámos 5,15) Je to Boží výzva pro jeho lid a tedy i pro mne. Pokud chci žít svůj život s Bohem, pak musím počítat s tím, že mne život v jeho blízkosti promění. Stejně jako Bůh si zprotivím zlo i hřích a dobro budu milovat.