9) Potvrzení Ježíšova původu (Mat3,13-17)

V době, kdy Janova popularita stoupá, přichází k němu neznámý muž. Nikdo ho nezná. Nějaký Ježíš z Nazareta. Žádá Jana, aby ho pokřtil. Ale Jan se brání. Říká mu, že by to mělo být naopak...

Tu přišel Ježíš z Galileje k Jordánu za Janem, aby se dal od něho pokřtít. Ale on mu bránil a říkal: "Já bych měl být pokřtěn od tebe, a ty jdeš ke mně?"
Ježíš mu odpověděl: "Připusť to nyní; neboť tak je třeba, abychom naplnili všechno, co Bůh žádá." Tu mu již Jan nebránil.
Když byl Ježíš pokřtěn, hned vystoupil z vody, a hle, otevřela se nebesa a spatřil Ducha Božího, jak sestupuje jako holubice a přichází na něho. A z nebe promluvil hlas: "Toto je můj milovaný Syn, jehož jsem si vyvolil." (Mat.3,13-17)

Jeho reakce je důkazem, že i v době své největší slávy a popularity byl v úzkém spojení s Bohem. Ježíše tehdy opravdu nikdo neznal. Ještě neučinil žádný zázrak. Nepronesl jediné kázání. A přece v něm Jan poznal svého Spasitele.

Jak to Jan mohl vědět? Podle čeho to poznal? To nám text Matoušova evangelia neříká. Zbývá jediné vysvětlení. Jan byl v kontaktu s Bohem. Uměl naslouchat Božímu hlasu. Proto poznal, kdo k němu přichází.

Co si asi v té chvíli říkali lidé, kteří to pozorovali? Já na jejich místě bych se začal zajímat o to, kdo to je. Jak to, že s ním Mistr Jan jedná jako s někým, kdo si zaslouží úctu? Proč si Jan myslí, že Ježíš nepotřebuje křest? To je lepší než farizeové a saduceové? Ty včera Jan pokřtil, přestože jsou to svatí muži...

Jan nakonec Ježíše pokřtil. Ponořil ho do vody Jordánu jako tisíce dalších, kteří přišli touto cestou vyjádřit svou touhu po změně svého života. Když Ježíš vystoupil z vody, stalo se něco zvláštního. Ježíš najednou vidí, jak se z oblak snáší holubice a hlas z nebe oznamuje, že ten, který právě vystoupil z vody, je Boží Syn.

A tady mne napadá druhá otázka: „Viděli i lidé kolem holubici a slyšeli Boží hlas, nebo to slyšel jen Ježíš?" To Matouš neřeší. Zaměřil se na to, že tyto projevy Boží přízně viděl a slyšel Ježíš. Jako by nám chtěl říci, že se to vše stalo právě kvůli Ježíši.

Proč? Proč potřeboval při svém křtu Ježíš, Boží syn, ujištění, že má nebeský původ. Příště budeme číst další kapitolu Matoušova evangelia, která popisuje, jak byl Ježíš na poušti pokoušen od samotného ďábla. A to první, v čem bylo pokušení, byla otázka Ježíšova původu a Jeho Božství. Sám Bůh ujistil po křtu svého Syna, že patří do Boží rodiny. Potvrdil jeho Božství. Jen jemu samému, aby obstál ve zkoušce, která ho čekala.

Lukáš píše v této souvislosti ještě jednu velmi podstatnou informaci. Když Ježíš vystoupil po křtu z Jordánu, modlil se. Nevíme, jak tato modlitba zněla a o co Kristus prosil. Ale víme, jaká byla odpověď nebes - otevřela se, sestoupil z nich Duch svatý v podobě holubice a Bůh prohlásil Ježíše za svého syna.

I já se mohu s důvěrou obracet na svého Boha. Nemusím se bát prosit Boha, aby i mne znovu a znovu ujišťoval o mém přijetí do nebeské rodiny.

Pane, děkuji Ti, že i mne chceš mít ve své rodině, že mne do ní zveš a že mne v ní přijímáš.