4) Kde astrologie nepomůže (Mat.2,1+7-12)

Ve vyprávění o narození Mesiáše se Matouš zmiňuje o zvláštní návštěvě, která navštívila Ježíšovu matku Marii i jejího budoucího manžela Josefa. Kdo jsou ti tajemní muži, kteří neváhali ujít stovky kilometrů, aby viděli nalého Ježíše?

Když se narodil Ježíš v Judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě...
Tedy Herodes tajně povolal mudrce a podrobně se jich vyptal na čas, kdy se hvězda ukázala. Potom je poslal do Betléma a řekl: "Jděte a pátrejte důkladně po tom dítěti a jakmile je naleznete, oznamte mi, abych se mu i já šel poklonit."
Oni krále vyslechli a dali se na cestu. A hle,hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo to dítě. Když spatřili hvězdu, zaradovali se velikou radostí. Vešli do domu a uviděli dítě s Marií, jeho matkou; padli na zem, klaněli se mu a obětovali mu přinesené dary - zlato, kadidlo a myrhu.
Potom, na pokyn ve snu, aby se nevraceli k Herodovi, jinudy odcestovali do své země. (Mat.2,1+7-12)

Kdo tehdy přišel do Judska z východu? Podle Bible to byli lidé, kteří pozorovali oblohu a snažili se z ní vyčíst důležité mezníky své doby. Asi dva roky před příchodem do Jeruzaléma objevili na obloze zvláštní hvězdu. Zkoumali různé všechny dostupné prameny, aby zjistili, co to má znamenat. Při svém hledání možná našli i výrok Baláma, který prohlásil: „Vyjde hvězda z Jákoba, povstane žezlo z Izraele..." (4.Moj.24,17) I nadále pozorují hvězdu a touží poznat, co to vše má znamenat. Proto se vydávají na cestu...

Jak zvláštní jsou Boží cesty. Dokáže oslovit mudrce, kteří se zabývali astrologií, která je v přímém protikladu s Biblickým chápáním dějin tohoto světa. A přece právě díky tomuto směru pochopili, že se děje něco zvláštního. Hvězda je dovedla až do Jeruzaléma a tam se ztratila.

V tom okamžiku jejich schopnosti končí. Neví si rady. Astrologie už nefunguje. Vyčerpali její možnosti. Proto se obrací na krále a ten na Židovské mudrce. Ti nesledují oblohu, ale sledují Písma, která mají od svého Boha. A v nich nacházejí odpověď...

Když mágové od východu poslechli rady starozákonních proroků, hvězda je zase vede. A dovede je až k domu, kde v jesličkách leží malý král. Nyní mohou dát průchod své radosti. Předávají královské dary jako oběť malému králi. A pak jdou domů a radují se, že mohli spatřit KRÁLE VESMÍRU.

Jak to, že je hvězda dovedla do Jeruzaléma a pak se zdálo, že dál už to s ní nepůjde? Jak to, že když se obrátili na židovské mudrce a poslechli jejich radu, hvězda pokračovala na své pouti po obloze a dovedla je až do Betléma?

Líbí se mi vysvětlení křesťanské spisovatelky Ellen Whiteové. Bůh jí dal ve vidění odpověď na tuto otázku. A ona tuto odpověď popsala takto: „Když se setmělo, objevila se na obloze zářivá hvězda. Mudrce tento neobyčejný úkaz velmi zaujal. Netušili, že je to zář andělů, kteří se shromáždili ve veliké dálce... (Touha věků, str.34)
Bůh poslal své anděle, aby jejich zář, připomínající novou hvězdu, dovedla pohanské mudrce k poznání, že existuje něco lepšího, než jejich astrologie. Poznali Spasitele.

Modlitba:
Pane, děkuji Ti, že nemusím cestovat do Betléma, abych se mohl setkat se svým Spasitelem. Děkuji, že se s Tebou mohu setkat kdykoliv, kdy po tom zatoužím. Děkuji za dar modlitby a Tvého slova - Bibli. Děkuji za ty, kteří ji přeložili do jazyka, kterému rozumím. Děkuji, že nemusím sledovat oblohu a učit se astrologii, protože Ty jsi mou hvězdou, která mne vede do Tvého království.