293) Lekce Boží spravedlnosti (Matouš 21,18-22)

Dnešní text patří k těm, které jsem jako dítě neměl rád. Nedokázal jsem si vysvětlit, proč ten hodný Ježíš, který říká, že mne miluje, dělá tak hrozné věci. Proč ubližuje nevinným.

Když se ráno vracel do města, dostal hlad. Spatřil u cesty fíkovník a šel k němu; ale nic na něm nenalezl, jen listí. I řekl mu: "Ať se na tobě na věky neurodí ovoce!" A ten fíkovník najednou uschl.
Když to učedníci viděli, podivili se: "Jak najednou ten fíkovník uschl!"
Ježíš jim odpověděl: "Amen, pravím vám, budete-li mít víru a nebudete pochybovat, učiníte nejen to, co se stalo s fíkovníkem; ale i kdybyste této hoře řekli: `Zdvihni se a vrhni se do moře´ - stane se to. A věříte-li, dostanete všecko, oč budete v modlitbě prosit." (Matouš 21,18-22)

Tak co, líbí se vám tento text? Připadá vám to jako vhodná reklama na lásku? Bylo to, co udělal Ježíš s tím chudákem fíkovníkem spravedlivé? Dlouho jsem se na Ježíše kvůli tomuto příběhu zlobil. A když jsem trochu vyrostl a stále jsem si s tímto textem nevěděl rady, raději jsem ho při čtení Bible vynechával. Věděl jsem ale, že to tak nemohu dělat do nekonečna. Jednou se k němu budu muset postavit čelem a něco s jeho pochopením udělat.

Marek píše, že Ježíš uviděl z dálky fíkovník, který měl listí. To je zvláštní formulace. Stromy většinou mají listí. U fíkovníku je to ale trochu jiné. Naše stromy mají nejdříve listy a potom plody. Na fíkovníku rostou nejprve fíky a pak listy, které dorůstají v době dozrávání plodů.
Fíkovník, který viděl Ježíš z dálky, se tvářil, jako by měl plody. Když k němu Ježíš s učedníky dorazil, zjistili, že šli zbytečně. Na stromu bylo jen listí. Tahle informace mi pomohla pochopit, že Ježíšova slova měla ještě hlubší význam. Uschlý fíkovník má promlouvat i k nám.

Jak? Je to prosté. Připomeňme si slova, která říká Ježíš na adresu svých následovníků: "Tak ať svítí světlo vaše před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích." (Matouš 5,16) Víra má produkovat dobré skutky. Bratr Pána Ježíše později ve svém dopisu křesťanům napsal: "Co je platné, moji bratří, když někdo říká, že má víru, ale přitom nemá skutky? Může ho snad ta víra spasit? Kdyby některý bratr nebo sestra byli bez šatů a neměli jídlo ani na den, a někdo z vás by jim řekl: "Buďte s Bohem - ať vám není zima a nemáte hlad", ale nedali byste jim, co potřebují pro své tělo, co by to bylo platné? Stejně tak i víra, není-li spojena se skutky, je sama o sobě mrtvá." (List Jakubův 2,14-17)

S vírou je to jako s láskou. Pokud o ní jen mluvím, ztrácí smysl. Bůh čekává, že na stromu naší víry najde vedle listů i plody. Tak, jak to lidé očekávají u ovocného stromu. Pokud ale ovocný strom nerodí, většinou bývá vykopán a na jeho místo je pak zasazen strom nový.
Lidé u tohoto dnešního textu většinou řeší otázku, zda je opravdu vírou možné přenést skálu. Zapomínají, že u naší víry je důležitější, aby se projevovala skutky. Teprve pak nám může Bůh propůjčit i moc k činění zázraků. Netrapme se tím, když naši viru nedoprovázejí zázraky. Spíše si dělejme starosti, když je podle Jakuba mrtvá.

Pane, děkuji Ti za dar víry. Prosím, buď se mnou a dej mi víru, která bude živá. Víru, která bude plodit skutky motivované Tvou láskou.