276) Jak je to s manželstvím? (Matouš 19,3-6)

Od farizeů a zákoníků nemohl Ježíš čekat nic dobrého. Stále měli v jeho blízkosti někoho, kdo se snažil zjistit něco, co by mohlo vést k tomu, aby byl odsouzen. Čas běžel a stále nic. Tak se rozhodli, že náhodě trochu pomohou.

Tu k němu přišli farizeové a pokoušeli ho: "Je dovoleno propustit manželku z jakékoli příčiny?"
Odpověděl jim: "Nečetli jste, že Stvořitel od počátku `muže a ženu učinil je´? A řekl: `Proto opustí muž otce i matku a připojí se ke své manželce, a budou ti dva jedno tělo´; takže již nejsou dva, ale jeden. A proto co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!" (Matouš 19,3-6)
Myslím, že se dnes nemusíme zabývat zákeřností farizeů, kteří se jinak snažili vystupovat jako vzorní věřící. Díky této léčce alespoň známe Ježíšův názor na platnost manželského slibu – je nezrušitelný. Takový byl alespoň Boží plán při stvoření člověka.

Manželství, vztah mezi mužem a ženou, mělo lidem přinášet štěstí, radost, slast, rozkoš a spoustu dalších příjemných zážitků. Bůh dal rady, jak toho dosáhnout. V Bibli je jich mnoho. Dnes bych rád vzpomněl prostou radu, kterou nám dává Bůh prostřednictvím apoštola Pavla:
"V poddanosti Kristu se podřizujte jedni druhým: ženy svým mužům jako Pánu, protože muž je hlavou ženy, jako Kristus je hlavou církve, těla, které spasil. Ale jako církev je podřízena Kristu, tak ženy mají být ve všem podřízeny svým mužům.
Muži, milujte své ženy, jako si Kristus zamiloval církev a sám se za ni obětoval, aby ji posvětil a očistil křtem vody a slovem; tak si on sám připravil církev slavnou, bez poskvrny, vrásky a čehokoli podobného, aby byla svatá a bezúhonná. Proto i muži mají milovat své ženy jako své vlastní tělo. Kdo miluje svou ženu, miluje sebe..." (Efezským 5,21-28) 
Muž má milovat svou ženu. Má to dělat tak, aby v jeho jednání viděla a vnímala lásku samotného Ježíše. Pokud to muž dokáže, bude pro jeho manželku snadnější splnit svou část úkolu – podřídit se svému muži. Tam, kde je opravdová láska, není boj o moc nad tím druhým.

Pavel pak vzpomíná slova, která pronesl Bůh jako první radu našim prarodičům: "Proto opustí muž otce i matku a připojí se k své manželce, a budou ti dva jedno tělo". (Efezským 5,31) Pak nám ještě připomene: "Je to velké tajemství, které vztahuji na Krista a na církev. A tak i každý z vás bez výjimky ať miluje svou ženu jako sebe sama a žena ať má před mužem úctu." (Efezským 5,32-33)
Manželství je vztah na celý život. Proto Pavel napsal:  "Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá.  Láska nikdy nezanikne..." (1.Korintským.13:7+8a) Láska se nevzdává.

Mnoho lidí dnes bere manželství jako experiment, který mohou ukončit, když zjistí, že vše nevychází podle jejich představ. To je však velký omyl. Už na počátku Stvořitel řekl: "Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!" Manželství je smlouva na celý život. V dobrém i ve zlém. Záleží i na mně, zda v něm bude  víc smutného nebo toho radostného.

Pane, děkuji Ti, že jsi nám dal dar manželství. Děkuji Ti, že nám také radíš, co můžeme udělat, aby naše manželství bylo šťastné.