22) Bůh, který učí štěstí (Matouš 5,1-12)

Lidí kolem Ježíše neustále přibývá.  Všichni čekají na jeho další kázání. O čem dnes bude hovořit?

Matouš to v 5. kapitole popisuje takto: „Když spatřil zástupy, vystoupil na horu; a když se posadil, přistoupili k němu jeho učedníci.
Tu otevřel ústa a učil je...“

Ježíš věděl, že už před ním bylo mnoho reformátorů, kteří dokázali v lidech probudit touhu po změně. Lidé uvěřili, nadchli se, ale po čase nadšení vyprchalo a přišel zase všední, každodenní šedý způsob náboženského života.

I lidé v zástupu kolem Ježíše znali vzestupy a pády svého hledání Boha. Proto, když naslouchali Ježíši, přemýšleli i nad tím, zda bude Ježíš jen dalším z řady probuzeneckých kazatelů nebo přinese něco nového. Diskutovali o tom, zda to bude právě on, kdo provede revoluci a svrhne nenáviděné Římany. Mnozí se už těšili, jak tento moudrý a mocný mistr zbaví Izrael okupantů.

Proto, když Ježíš usedá, aby učil, jsou lidé kolem něj plní očekávání. Touží po svobodě. Touží po změně. A věří, že tento učitel bude konečně ten pravý, který naplní jejich touhy a očekávání.¨

O čem bude dnes Ježíš kázat? S jakou výzvou přijde?

V minulých dnech hovořil o potřebě změny pro všechny, kteří se chtějí podílet na království nebeském. A to lidé kolem něj chtěli. Proto jdou za ním. Čekají, že z nich vytvoří základ budoucí osvobozovací armády. Armády, která vyžene nejen Římany, ale i všechny kolaboranty.

Ve chvíli, kdy všichni čekají revoluční kázání a výzvy k povstání, se Ježíš  najednou posadí a vyzve všechny kolem, aby se posadili také. A když se dav lidí usadí a uklidní. Když všichni ztichnou, Ježíš promluví. Jeho hlas zní klidně. Mluví úplně jinak, než jiní kazatelé té doby.

Ale lidé, kteří ještě před chvílí očekávali charismatické výzvy k povstání najednou poslouchají kázání o štěstí. Dozvídají se, že mohou být šťastní i bez toho, že by vyhnali okupanty. Poslouchají jednotlivé rady, které je mají naučit šťastnému životu.

Při pozorném čtení záznamu Ježíšova kázání dojdeme k závěru, že ke štěstí nevede změna okolností a prostředí. Ani změna druhých lidí kolem mne, zvýšení výplaty nebo nové zaměstnání. Podle Ježíše štěstí není v tom, co nás obklopuje, ale je v nás. Já rozhoduji o tom, zda budu šťastný, radostný, pokojný a vyrovnaný.

Pane, děkuji Ti, že mi nabízíš změnu mého života. Děkuji, že mne chceš naučit životní styl, který přináší trvalé štěstí. Bože, proměň mne tak, abych mohl u Tebe nalézt své štěstí, štěstí, které nebude závislé na tom, co mne obklopuje, co mám, ale na tom, čím jsem.