219) Petr požaduje důkaz (Matouš 14,28)

Učedníci celou noc veslují a snaží se bojovat pro větru, který vane opačným směrem. Museli být už unaveni. Před tím celý den na nohou a teď tohle. V tom si najednou všimnou podivné siluety, která se k nim blíží. Je to duch?

Strach zvítězí a z lodi se začínají ozývat vyděšené výkřiky. Pak uslyší hlas svého Mistra. Ale je to vůbec on? Nevydává se někdo za něj? V Matoušově evangeliu můžeme číst: Petr mu odpověděl: "Pane, jsi-li to ty, poruč mi, ať přijdu k tobě po vodách!"
A on řekl: "Pojď!" (Matouš 14,28+29)
Petr často hovoří jménem všech. Proto si bere slovo i nyní. Chce důkaz. V té noční tmě přece musí být opatrní. A tak říká: "Pane, jestli jsi to Ty, tak to dokaž!"

Při čtení těchto slov si vždy vzpomenu na Gedeóna. Tohoto mládence si Bůh vyvolil, aby osvobodil Boží lid od nepřátel. Ale Gedeón chce důkaz, že je to skutečně Bůh, kdo po něm žádá něco tak obtížného. Boží posel mu důkaz poskytne.
Jenže Gedeónovi to nestačí. Proto později prosí Boha: "Chceš mou rukou vysvobodit Izraele, jak jsi prohlásil? Hle, rozprostírám na humně ovčí rouno. Bude-li rosa jenom na rouně a všude po zemi bude sucho, poznám, že mou rukou vysvobodíš Izraele, jak jsi řekl." (Soudců 6,36-37) Ráno je rouno mokré a všude okolo je sucho.
Gedeón si říká: "Co když byla v noci rosa, na trávě už uschnula a jen rouno je od ní ještě mokré?" Proto chce třetí důkaz. Gedeón dále prosil Boha: "Nechť proti mně nevzplane tvůj hněv, když promluvím ještě jednou. Rád bych to s rounem zkusil ještě jednou. Kéž je jenom rouno suché a všude po zemi rosa!" (Soudců 6,36-37) Bůh se na něj nezlobí. Chápe jeho opatrnost a tak můžeme v knize soudců číst, že "Bůh to tak té noci učinil. Jenom rouno bylo suché, zatímco všude po zemi byla rosa." (Soudců 6,40)
Nakonec Gedeón, když se ujistil, že při tom, co má vykonat, bude Bůh s ním, poráží nepřátelskou armádu. Spolu se třemi stovkami bojovníků poráží obrovskou armádu nepřítele.

Také Petr chce znamení a Ježíš se tomu vůbec nediví. Ani se na něj nezlobí. Naopak, chápe obavy učedníků a tak Petra vyzývá, aby se nebál a stoupl si na vodu. Petr vidí, že Ježíš stojí na vodě a tak se nebojácně vydal za ním. "Ano, je to náš Pán", říká si Petr a obrací se na ostatní v loďce. Už se nemusí bát.

Každý z nás se někdy může dostat do podobné situace. I nás může Bůh vyzvat, abychom se pustili do nesnadného a někdy dokonce do zdánlivě neproveditelného úkolu. Dříve, než tuto výzvu přijmeme, bychom se měli přesvědčit, že je to skutečně Bůh, kdo nás pověřuje. On totiž něco podobného dělá i ďábel. Pavel píše: "A není divu, vždyť sám satan se převléká za anděla světla; není tedy nic překvapujícího na tom, že se jeho služebníci převlékají za služebníky spravedlnosti." (2.Korintským 11,14+15)

Pane, děkuji Ti, že pokud mne vyzveš k nějaké práci, dáš mi také dostatek důkazů, že jsi to ty. Nerad bych totiž naletěl tvému nepříteli.