211) V čem spočívá velikost Jana Křtitele? (Matouš 14,12)

Už se vám někdy stalo, že jste přišli o člověka, na kterého jste spoléhali vždy, když jste potřebovali dobře poradit? Pak asi pochopíte, co prožívali učedníci Jana Křtitele poté, co mu dal Herodes setnout hlavu.

V evangeliu můžeme číst: Janovi učedníci potom přišli, odnesli jeho tělo a pohřbili je; pak šli a oznámili to Ježíšovi. (Matouš 14,12) Smrt vždy přináší smutek, slzy a pláč. Ale se smrtí také přicházejí otázky. Těžké a složité otázky, na které většinou nedostáváme odpovědi.
U tohoto textu jsem se zastavil skoro na dva týdny. Vybavovaly se mi při něm různé myšlenky, jenže stále to nebylo ono. Vždy jsem nakonec došel k závěru, že mne od tohoto textu spíše odvádějí a zamlžují ho.

A pak se mi najednou vybavil jiný text, který popisoval začátek veřejné činnosti Mesiáše, o kterém Jan také kázal. Když k Janu Křtiteli přišel Ježíš, aby se nechal pokřtít, Jan se nejprve zdráhal. Prohlásil o něm: "Hle, beránek Boží, který snímá hřích světa." (Jan 1,40)  Nakonec ale Ježíše pokřtil a prohlásil: "Dosvědčuji, že toto je Syn Boží." (Jan 1,34) A pak křtil další lidi, kteří k němu v Jordánu postupně přicházeli, jak na ně vyšla řada v dlouhé frontě.

Apoštol Jan pak ve svém evangeliu poznamená: Druhého dne tam byl opět Jan s dvěma ze svých učedníků. Spatřil Ježíše, jak jde okolo, a řekl: "Hle, beránek Boží."
Ti dva učedníci slyšeli, co řekl, a šli za Ježíšem.
Když se Ježíš obrátil a uviděl, že jdou za ním, otázal se jich: "Co chcete?" Řekli mu: "Rabi (což přeloženo znamená: Mistře, kde bydlíš?"
Odpověděl jim: "Pojďte a uvidíte!" Šli tedy, viděli, kde bydlí, a zůstali ten den u něho. Bylo kolem čtyř hodin odpoledne. (Jan 1,35-39)

Tuto část Janova evangelia mám rád. Odhaluje totiž skutečnou velikost Jana Křtitele. V čem spočívá? Udělejme si malý výlet na atletický stadion. Není to tak dávno, co Barbora Špotáková, mistryně světa v hodu oštěpem, změnila trenéra. Bylo kolem toho hodně otazníků, protože její trenér se s tím smiřoval velice těžko. Přitom odborníci říkali, že tato změna už byla nutná, protože jinak by při tréninku docházelo ke stagnaci.

Teď se zase můžeme vrátit k Janovi. Když se setkal s Ježíšem, pochopil, že dva jeho učedníci by potřebovali změnu. Už je naučil vše, co uměl. Kdyby i nadále zůstali mezi jeho žáky, jejich touha po poznání Boha by mohla zakrnět. Proto je nenápadně nasměroval k Ježíši a oni svého učitele poslechli.
Kdo byli tito dva mladíci? Jednoho Jan přímo jmenuje: "Jeden z těchto dvou, kteří slyšeli, co Jan řekl, a Ježíše následovali, byl Ondřej, bratr Šimona Petra..." (Jan 1,40)  Jedním byl Ondřej, který pak hned k Ježíši přivedl i svého bratra Šimona, kterého známe jako Petra. Tím druhým mohl být samotný Jan. Ve svém vyprávění často zamlčuje své jméno.

Jan byl velký učitel. Dokázal to i tímto činem. Když bylo třeba, ustoupil do pozadí, aby se naplnila jeho slova: "On musí růst, já se však menšit!" (Jan 3,30) Když zemřel, učedníci pohřbili jeho bezhlavé tělo a šli za Ježíšem. Věděli, že to byl přítel jejich mistra.

Pane, chtěl bych se také naučit, jako Jan, ustoupit do pozadí, když splním úkol, který jsi mi dal. Dej mi stejného ducha pokory, jako měl Jan Křtitel.