205) Ježíš jde domů (Matouš 13,53+54a)

Domov. Pro člověka, který prožil krásné a spokojené dětství obklopen láskou maminky a tatínka, nádherné slovo. Domů se vracíme rádi, protože je to místo, kde nás má někdo rád a navíc se tam cítíme v bezpečí.

Také Ježíš má místo, kde se cítí doma. Matouš napsal: "Když Ježíš dokončil tato podobenství, odebral se odtud. Přišel do svého domova..." (Matouš 13,53-54a) Možná nás překvapí, kde se Ježíš cítil doma. Tím místem bylo galilejské městečko Kafarnaum. Nacházelo se třicet kilometrů severně od Nazareta, kde Ježíš vyrůstal a později pracoval v dílně svého otce Josefa.

Apoštol Jan uvádí ve svém evangeliu zajímavou informaci o tom, co dělal a kam šel Ježíš poté, co na svatbě v Káni proměnil vodu ve víno: "Tak učinil Ježíš v Káně Galilejské počátek svých znamení a zjevil svou slávu. A jeho učedníci v něho uvěřili.
Potom odešel Ježíš, jeho matka, bratři i učedníci do Kafarnaum a zůstali tam několik dní. Byly blízko židovské velikonoce a Ježíš se vydal na cestu do Jeruzaléma." (Jan 2,11-13)

To byla asi první Ježíšova cesta do tohoto města. Spolu s ním šla i matka a bratři, bez Josefa. Byl nemocný? Nebo mu nedovolilo cestovat stáří? Možná, že už nežil. Proto jde celá rodina na velikonoční svátky bez něj. Pravděpodobně šli z Nazareta, kde bydleli na svatbu do Káni, pak do Kafarnaa a nakonec do Jeruzaléma.
Do Kafarnaa se Ježíš vracel často. Musel tam být někdo, koho měl rád. Protože jinak obyvatelé tohoto města nebyli jeho činností příliš nadšeni. Ale někdy stačí jedna příjemná rodina, která udělá z jinak studeného města příjemné místo, na které rádi vzpomínáme a kam se rádi vracíme.

Je zvláštní, že už prorok Izajáš prorokoval, že Mesiáš bude této oblasti věnovat zvláštní pozornost: "Avšak tato sklíčená země ponurá nezůstane. Jako zprvu byla země Zabulón a země Neftalí zlehčena, tak nakonec bude přivedena ke cti s Přímořím a Zajordáním i Galileou pronárodů.  Lid, který chodí v temnotách, uvidí velké světlo; nad těmi, kdo sídlí v zemi šeré smrti, zazáří světlo." (Izajáš 8,23+9,1) 
Ježíš přinesl do téhle krajiny světlo. Kázal zde zástupům o tom, že je Bůh miluje. V této oblasti Ježíš v době své veřejné činnosti strávil zřejmě nejvíce času. Lidé tu Ježíše slyšeli kázat často. Tak často, že jim nakonec zevšedněl a už ani nevnímali, že je zase ve městě. Zítra zjistíme, že nakonec právě v tomto městě, kde se cítil tak dobře, to neměl vůbec jednoduché.

Při čtení těchto textů si vždy říkám, že bych si přál, kdyby měl Ježíš své místo i u nás doma. Aby se u nás skutečně cítil jako doma. Stejně dobře, jako v tom domečku v Kafarnau. Doufám, že mi jeho přítomnost nikdy nezevšední a vždy se budu těšit na to, že se zase dovím něco nového.

Pane, zvu Tě nejen k nám domů, ale také do mého srdce. Vím, že je v něm mnoho zla. Vyčisti ho, prosím, a usaď se v něm. Natrvalo.