204) Nové se nevylučuje se starým (Matouš 13,52)

Ze všech stran na nás tlačí reklama, která nás přesvědčuje, co vše nám ještě chybí ke štěstí. Hromady různých věcí okolo kontejnerů jsou důkazem, že práce reklamních agentur funguje.

Při rozhovorech s křesťany zjišťuji, jak málo znají texty Starého zákona. Před časem mi pastor charismatické církve říkal: "Vlastíku, proč pořád vzpomínáš Starý zákon? To už je minulost. Nám už přece stačí jen Nový zákon." Řekl jsem mu, že mi Starý zákon pomáhá lépe rozumět celé Bibli. Moc s tím nesouhlasil. Ale o pár měsíců později mi celý nadšený vyprávěl, že když byl nemocný, začal číst Bibli od začátku. A nakonec dodal: "Máš pravdu. Díky Starému zákonu jsem už pochopil několik míst, která mi dřív byla nejasná."

Z některých Ježíšových výroků by se mohlo zdát, že zatratil všechny farizeje a zákoníky. Občas byl vůči nim hodně tvrdý. Svými výroky na jejich adresu je nechtěl zraňovat. Naopak, byla to jeho láska k nim, která mu dala odvahu být tak otevřený. V závěru výkladu o poli, na které zasel hospodář pšenici a jeho nepřítel plevel, Ježíš říká:  "Proto každý zákoník, který se stal učedníkem království nebeského, je jako hospodář, který vynáší ze svého pokladu nové i staré." (Matouš 13,52)

Dvojí poklad – starý a nový. To je zvláštní pohled. O jakém pokladu tu Ježíš hovoří? Co můžeme nacházet v textech Starého i Nového zákona? Moc pěkně o tom hovoří apoštol Pavel v dopise do Korintu: "Vždyť nezvěstujeme sami sebe, nýbrž Krista Ježíše jako Pána, a sebe jen jako vaše služebníky pro Ježíše. Neboť Bůh, který řekl `ze tmy ať zazáří světlo´, osvítil naše srdce, aby nám dal poznat světlo své slávy ve tváři Kristově. Tento poklad máme však v hliněných nádobách, aby bylo patrno, že tato nesmírná moc je Boží a není z nás." (2.list Korintským 4,5-7)

Tím pokladem je poznání Boha. Na jiném místě v Bibli je napsáno: "Častokrát a rozličnými způsoby mluvíval někdy Bůh otcům skrze proroky, v těchto pak posledních dnech mluvil nám skrze Syna svého..." (list Židům 1,1)  Ano, je to Ježíš, díky kterému jsme se o Bohu a jeho lásce k nám mohli dovědět nejvíc.

Pár dnů před svým ukřižováním vedl se svými učedníky zajímavý rozhovor, ve kterém prohlásí: "Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. Kdybyste znali mne, znali byste i mého Otce. Nyní ho již znáte, neboť jste ho viděli."
Filip tomu nerozumí: "Pane, ukaž nám Otce, a víc nepotřebujeme!"
A Ježíš mu odpoví: "Tak dlouho jsem s vámi, Filipe, a ty mě neznáš? Kdo vidí mne, vidí Otce. Jak tedy můžeš říkat: Ukaž nám Otce? (Jan 14,6-9)

Ježíš Kristus je nejcennější poklad tohoto světa. Objevit ho může každý, kdo při jeho hledání používá dvě mapy, které se navzájem doplňují. Tou jednou mapou jsou židovská Písma, tou druhou křesťanský Nový zákon.

Bože, jsem rád, že Tě mohu poznávat stále lépe. Na každé straně Bible nacházím nové zprávy o tom, že jsi spravedlivý, moudrý, mocný a přitom laskavě milující. Zatím ještě nerozumím všemu. Ale každá chvíle se Tvým slovem mi pomáhá postupně odkrývat další rozměr Tvé povahy. Děkuji Ti, že mi k tomu dáváš moudrost.