13) Uctíváním zla nic nezískám (Mat.4,8-11)

Když Bůh na počátku stvořil člověka, dal mu do srdce touhu po někom, kdo ho převyšuje a na koho se může spolehnout. Říkáme tomu uctívání nebo zbožňování. Tato touha měla být naplněna pravidelným kontaktem s naším Stvořitelem.

Současně s touto touhou dal Bůh člověku i svobodu rozhodnout se uctívat někoho jiného. Adam s Evou v ráji této svobody využili. Ďábel v podobě hada dokázal naše prarodiče svést k víře, že bez Boha jim bude lépe, než kdyby ho poslouchali a uctívali. Tehdy poprvé lidé uvěřili, že mohou být sami sobě Bohem. Následky jejich rozhodnutí můžeme kolem sebe i na sobě pociťovat dodnes.

Když Matouš popisuje setkání Ježíše s ďáblem, vypráví také o třetím pokušení. Vypadá zdánlivě velmi nevinně. Jak to Matouš píše?
Pak ho ďábel vezme na velmi vysokou horu, ukáže mu všechna království světa i jejich slávu a řekne mu: "Toto všechno ti dám, padneš-li přede mnou a budeš se mi klanět."
Tu mu Ježíš odpoví: "Jdi z cesty, satane; neboť je psáno: 'Hospodinu, Bohu svému, se budeš klanět a jeho jediného uctívat.´

V Židovské písni, která je zapsána ve 42.žalmu, je zaznamenána úžasná myšlenka. Autor tohoto textu napsal: „Jakož jelen řve, dychtě po tekutých vodách, tak duše má řve k tobě, ó Bože." Kdybychom žíznivému jelenovi dali napít nafty nebo sirupu, uhasil by tím žízeň?

Všichni víme, že k uhašení žízně je nejlepší voda. A je to pravda, i když s tím mnozí pivaři nesouhlasí. Dobrá voda je při správné výživě tou nejlepší tekutinou, kterou můžeme našemu tělu poskytnout.

Bible říká, že k uhašení žízně naší duše je jen jediný prostředek - uctívání živého Boha, našeho Stvořitele. Pokud budeme hledat utišení žízně v uctívání sama sebe, někoho jiného nebo začneme uctívat hmotu, je to cesta špatným směrem.

Jestliže se někomu klaním jen proto, že si myslím, že tím získám peníze, moc, postavení nebo kariéru, je to krátkozraké jednání. Toto jednání mne vzdálí  od Boha a ani ze slibovaných výhod se nakonec nemusím dlouho radovat.

Pokud cítím, že má duše potřebuje uctívání, pak tuto potřebu mohu trvale naplnit jen uctíváním živého, mocného a milujícího Boha, který se mi představuje v Bibli. To je jediný cíl klanění a uctívání, který na rozdíl od všech ostatních vydrží po celý život.

Pane, děkuji Ti, že když uctívám Tebe, nemusím prožívat zklamání z toho, že by se ti někdy nedařilo. Ty jsi stále stejný. Když o Tobě přemýšlím, když vidím Tvou stvořitelskou moc, když si uvědomuji, jak vše kolem mne udržuješ, když cítím tvou lásku, nemohu jinak, než se Ti klanět a uctívat Tě.