Zákon oskeruše

Nedávno jsem viděla dokument o Moravě. V jedné chvíli se tam mluvilo o oskeruši a zazněla věta, která mě zaujala: oskeruše je strom pro trpělivé lidi.

Oskeruše roste pomalu. Na její první plody se čeká řadu let a i potom potřebují čas, aby dozrály.

A protože jsem fanda do Taiji (Tai chi), hned mě napadlo, že by šlo říci, že Taiji je bojové umění pro trpělivé lidi. Můžeme se naučit pohyb nebo pochopit určitý princip, ale to ještě neznamená, že ho naše tělo opravdu umí a že mu skutečně rozumíme. Některé věci potřebují opakování, zkušenosti a zrání.

V každém bojovém umění přichází skutečná zkušenost až s časem. A u Taiji je cesta k hlubšímu porozumění obzvlášť dlouhá. Jedna technika se může rozvíjet celé roky, protože nejde jen o její vnější podobu. Postupně se mění práce celého těla, budují se nové návyky a reakce.

Dnes jsem tuto myšlenku použila i při výuce. Žáci pochopili poměrně složitý pohyb, ale fyzicky ho ještě neuměli provést. Řekla jsem, že to je „zákon oskeruše“ – pochopení už přišlo, ale tělo ještě potřebuje čas, aby dozrálo. A ta metafora se všem zalíbila.

Taiji je jako oskeruše. Trpěliví a vytrvalí lidé si ho mohou opravdu oblíbit. Ne jako rychlou metodu sebeobrany, ale jako dlouhodobou kultivaci těla, mysli i ducha. A podobně jako u oskeruše mohou být jeho plody s každým dalším rokem zralejší a chutnější.

A tak máme od tohoto týdne při výuce nový pojem: zákon oskeruše. Myslím, že ho ještě mnohokrát využijeme.

Foto: BotBln / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0