Slepice je naprosto dokonalý tvor - téměř denně snese jedno vajíčko. A to navíc ve skvělém obalu....
Přišel člověk koumavý a udělal z nich stroje na výrobu vajec. Nacpal je do drátěných klecí, kde nemají kousek místa na cokoli, co nutně ke svému životu potřebují. Stojí svými křehkými nožkami na drátech, což jim způsobuje bolest, jelikož je to kur hrabavý, hrabáním si dělá i pedikúru - obrušuje drápky. Kdežto na drátech jim přerůstají a tím je zraňují.
Krutým způsobem jsou jim odstraněny části zobáku, aby si vzájemně neozobávaly peří. Jsou to ještě slepice? A jsou ta vajíčka vůbec k jídlu?
Pak když doslouží, naloží se do auta. A nyní nastává ta "nejlepší tortura", jejich strastiplného života. Zaměstnanec slepičárny, pan řidič, je bez jídla, ale především bez vody vozí naskládané na sebe, jak cihly, jak zboží bez života a objíždí vesnice, kde jsou nabízena k prodeji. Viděla jsem to jen jednou a mám z toho děsivý pocit. Polomrtvá zvířata ležela netečně, smířená s osudem, občas z některé vypadlo vejce. Pan řidič dojede večer s neprodanými, ještě živými slepicemi a nemám pocit, že by je vynesl a napojil. Nechá je tam, v pořádně vyhřátém autě (vozí se jen v letních měsících), má totiž za sebou určitě náročný den. A ráno se slepicím dá zase, co proto.
Bavila jsem se s jednou paní, která se mi chlubila, že tyto chuděry koupí a tím je zachrání.
Ouvej, nezachrání.... Naopak slepičárna za prodej vajec a těch slepičích mrtvolek má možnost pořizovat další nebožačky. Poptávka určuje nabídku....
Když pozoruji svoje hejno, jak jsou aktivní, nejenom hrabou, ale honí se za mouchami, zkoumají kde co: Je to na zobnutí? Není to na zobnutí? Kuřata jsou dokonce hravé. Jak se jim dá něco zajímavého už to mají v zobáčku a přetahují se. Skákaly mi stále na napáječku, kterou pochopitelně znečistily trusem. Vyrobila jsem jim papírový kornout, umístila na sklenici a byla pyšná, že jsem vymyslela velmi chytré zabezpečení. Na špičku papírového kornoutu přece nevyskočí.
Najednou poslouchám, takové natěšené a vzrušené titititi, jdu se podívat a oni si vlekly kornout po celém výběhu. To bylo zábavy!
Slepice potřebuje k hodnotnému životu,aby produkovala hodnotná vejce, mnohem víc, než stravu plnou antibiotik a nevím čeho ještě. Potřebují se popelit, této činnosti věnují valnou část dne. Mě tím dokážou zaskočit a vyděsit, protože zahrabané leží tyto čiperky naprosto nehnutě. Pak si oddychnu, když se najednou hlavinka zvedne a kolem sebe urovná terén.
A tak mě napadá, co to může být za vajíčka, které tyto slepice ve velkochovech vyprodukují? Jsou nacpaní na jednom místě tisíce slepic. Toto může způsobit rychlé přenášení nemocí. V tom obrovském počtu slepic, by odpisy byly astronomické. Vyřešeno: Budou se jim neustále servírovat medikamenty na preventivní léčbu. Samo sebou antibiotika. Takže i my s vejci, neustále baštíme antibiotika, aniž bychom je potřebovali.
