Jak jsem líhla v přímém přenosu

Líhnutí je ohromující , nádherná zkušenost. Každý den jsem obracela vejce kachňátek, která těsně před vylíhnutím začala pípat. To člověka udržuje v napětí, v těšení se na něco neskutečně krásného. Pak lup, vypadne kachně, za velkého výkřiku. Au ! Jsem tady!

Od Ježíška jsem dostala tuto líheň. Byla jsem slavná, návštěvy obdivovaly a okukovaly. Ale to jsem ještě netušila, co mě čeká.

Ta nitka, co jim visela z bříška, byla pupeční šňůra.  Ležely bezvládně několik hodin, než se probraly k životu.

 

Brala jsem to jako velký úspěch, když se jich vylíhlo sedum, krásně štěbetaly, sháněly se po žrádle, ale hlavně po vodě. Ano kačenky a voda. To mě čekalo ! Neustálá výměna vody. To až byly větší, nastala těžká řehole. Statečně jsem měnila vodu, jelikož se pořád umývají, během chvilky se zašpiní a pak se pečlivě čistí.

 Člověku se srdíčko tetelí nad touto žlutou něžností a křehkostí.

 

Autor: Vlasta Juráková | pátek 1.8.2014 8:42 | karma článku: 11,92 | přečteno: 755x
  • Další články autora

Vlasta Juráková

Za komunistů bylo líp!

10.9.2017 v 19:09 | Karma: 40,83

Vlasta Juráková

Druhá adventní neděle

4.12.2016 v 15:07 | Karma: 12,40

Vlasta Juráková

Ročník 1924

17.10.2016 v 20:51 | Karma: 28,65

Vlasta Juráková

Slepice do klece nepatří!

29.5.2015 v 22:49 | Karma: 16,85