Plně podepisuju zejména myšlenku, proč bych se měl, proboha, dívat na Olgu Hepnarovou? Jdu se do kina pobavit, ne prohloubit depresi Na deprese mi stačí sledovat zpravodajství...

Toto show dalo televiznímu divákovi možnost nahlédnout do světa, kde nic není upřímné, ani emoce, ani slzy, ani to, že jeden herec, či režisér přeje druhému získání ceny, jak se značným patosem dává najevo.

Na "Jana Masaryka" jsem četl jen špatné recenze, prý v Berlíně propadák, ale u nás vyhrál všechno. To jsem na to zvědavý. Podívám se.

Taky mi tam dost chyběly ty tzv. "medailónky", tedy krátké informace o jednotlivých nominovaných tvůrcích, které byly v předchozích ročnících. Pokud to byla pro režiséra ztráta času, tak by se vyhlašování mohlo příště zkrátit na pouhé přečtení seznamu vítězů, na slavnostní večer by přišli diváci v obyčejném oblečení jako do kina a pak by se šlo domů.

Hm, ale to by se na takový pořad nedívali snad už ani zarytí fandové filmu.

Čím slabší česká filmová tvorba, tím pompéznější oslavy aktérů samotných ?

A co jsem chtěla řít? Asi toto "Méně holywoodské pompéznosti, radši víc skutečně dobrých filmů." I když samozřejmě si nenárokuji, že bych o tom snad mohla rozhodovat, co je kvalitní, píšu jen o svých pocitech a momentálních dojmech.

Řekla jste to srozumitelně a dobře, karma :-)

Ale slavnostní večer prostě není a nemůže být dokument o vývoji filmu za předchozí rok. To prostě už je to "gala". Róby a třpyt. Jen by mne zajímalo...když vás nezaujaly filmy, co jste čekala od "lvího večirku"?

Čekala jsem nějaké doporučení, proč bych měla na oceněný film jít. Třeba na film Masaryk. Na jednu stranu kritika od renomovaných kritiků, co jsem kde četla, a pak je film oceněn mnoha soškami od jiné odborné poroty. Nějak se v tom ztrácím, co je kvalitní a proč.

Z toho co jste napsala mně není jasné jaké filmy vlastně máte ráda.

Kolja, Kráva, Knoflíkáři, Schmitke. Domácí péče. Jestli jste chtěl nějaké konkrétní příklady.