- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Pokud si autorka myslí, že na VŠE či právech je náročnější přijímací řízení než na Pedák, tak ji velice rychle vyvedu z omylu. Na obě školy existuje několik brožur s variantami testů, které se stačí nabiflovat, zapamatovat si odpovědi a je vymalováno. Komu nestačí brožury může si zaplatit přípravné kurzy (na právech je pořádají samy fakulty) nebo si od někoho ještě přikoupit varianty.
Problém všech jmenovaných fakult se jmenuje špatně nastavené přijímací řízení, které neodhalí ani skutečný zájem o obor, ani předpoklady či schopnosti uplatnit se v oboru. VŠE se dá vystudovat, aniž by někdo zjišťoval komunikační či prezentační schopnosti, případně analytické myšlení. Pedák jakbysmet. Učí spousta pedagogů, jejichž komunikace a prezentace je špatná až katastrofální. V soukromém sektoru by se tito jedinci chytali tak akorát za hlavu.
Dokud budou na všech fakultách přijímačky takové jaké jsou, tak pedagogové nevyberou schopné jedince ani z milionu uchazečů.
Nemám jasno v tom, do čeho má být investovaná ta avízovaná půlmiliarda. Pokud do pedagogického vzdělání odborníků z neučitelských oborů, bude to zbytečné. V současné době funguje třísemestrové doplňkové pedagogické studium (DPS), které si hradí učitelé sami (u nás ve škole toto vystudovala i sekretářka-inženýrka). Proč by je odborníci také nemohli zaplatit, když to zvládnou kantoři z podprůměrným platem. Napadá mě ještě jedna možnost. A to, že tyto peníze by měly sloužit na zaplacení odborníků, kteří by samozřejmě za kantorský plat ani nevstali z postele. To byla zřejmě byla poslední kapka pro mnohé zkušené kantory. Tou předposlední bylo, když je ministr Dobeš nařízením vlády donutil složit se na platy mladších kolegů. K reformě školství by výrazně pomohlo, kdyby konečně byla oceněna práce stávajících pedagogů, a to nejen po stránce finanční.
Já jsem si to představoval trochu jinak, totiž že by měl (třeba na VŠ) přednášet svou specializaci (třeba to krakování ropných derivátů). ale budiž.
Není přece smysluplné,aby to studentům přednášel stejně (pod)průměrně jako dosavadní učitelé chemie, odvykládat jim to co už mají ve špatné učebnici. Ale aby to díky svým hlubokým zkušenostem vysvětlil tak jasně aby to pochopili.Nejenom Mendělejevovu tabulku (tu si stejně musí naučit nazpaměť), ale chemické rovnice, výpočty,organickou chemii, atd... Vyplatilo by se to? Z hlediska hlubších vědomostí a zájmu studentů o obor určitě. Že by to bylo mnohem dražší? No jistě, ale to už je o něčem jiném....
Souhlasim,pro ZS to asi vhodny napad neni,u strednich - v pripade odbornych predmetu nebo seminaru by se o tom dalo uvazovat.Sama jsem pri studiu techniky studovala dpolnkovy obor,ktery se zameroval prave na ucitelstvi,tj. pedagogika, didaktika,komunikace atd.,absolvovala jsem i praxi na dvou rozdilnych SS(gympl, ucnak)a tato zkusenost me presvedcila,ze ucitelske povolani je dost narocne a nejake doplnkove studium mi sice muze napomoci,ale take bych mohla dost na detech napachat,a tak jsem se rozhodla, ze se radsi budu plne venovat svemu oboru.Tim ale nerikam,ze to nebyla cenna zkusenost a nyni to neyuziji pri vyuce VS studentu.Co by ale jiste stalo za uvahu,to je propojeni ruznych oboru a profesi s poslednimi rocniky ZS a se studiem na strednich skolach,kdy by lide z oboru delali odborne seminare ci prednasky. Mohou je tak seznamit s aktualnimi tematy, ukazat jim, proc to ci ono ucivo je dobre pojmout nebo alespon ziskat prehled a jake maji moznosti budoucich zamestnani.
prosím vážená autorko napsat kolik hodin zabírá studium didaktiky, pedagogiky, psychologie při studiu pedagogické fakulty za 5 let jejího studia? Případně můžete zahrnout i další "nezbytné" předměty pro zvládnutí dětí ze ZŠ při hodině. Děkuji
Dobrý den,
studuji výpočetní techniku a matematiku pro střední školy na PřF a pedagogika, didaktika a psychologie v průběhu bc studia je věnován 1 předmět za semestr (kromě prvního, to mu není věnován žádný). Jedná se o přednášku nebo o přednášku a seminář souhrně tedy 1:30 hodin případně 2:15 týdně. Celkově má rozvrh cca 30 hodin týdně. Jinak řečeno se pedagogickým předmětům něvěnuje čas skoro vůbec...
Tak na matfyzu je obor učitelství pro střední školy a na pajďáku pro základní, takže to jde asi jen těžko srovnávat i kdybyste srovnával tedy ty učitelské obory. Vezměte 2 učitele matematiky - absolventa matfyzu a pajďáku, dejte jim písemku z matalýzy - lepší bude asi matfyzák, postavte je před šesťáky, ať vysvětlí procenta - tipuji, že lepší bude pajďa. Který ústav vychovává lepší učitele? No matfyz lepší učitele SŠ a pajďák lepší učitele ZŠ, jinak to srovnávat nejde.
Trosku tu srovnavate nesrovnatelne. Ucitele, odborneho ucitele, muze delat i clovek, ktery nema vystudovanou pedagogickou fakultu. Nebo snad ocekavate, ze ucitel odborneho vycviku oboru zamecnik bude nekdo, kdo vystudoval gymnazium a nasledne pedagogickou skolu? Nebo to spis bude mistr, ktery ma i potrebnou dlouholetou praxi primo ve svem oboru a k tomu nejaky ten rok nastavby ( ci rychlokurzu chceteli ) ??? Uprimne, doufam spise v to druhe, jinak se zaci nauci leda teorii. Nebo ze by vysokoskolak, budouci to pedagog, chodil na praxi do nejake tovarny? Nebo jak si to predstavujete? To same se mohu zeptat u profesi jako je kuchar, cisnik, truhlar, zednik,...dokonce i na zdravce me bude vic tesit byvala vrchni sestra nez vystudovany pedagog jen s teoretickymi znalostmi. Myslim, ze i na umeleckych skolach jako je DAMU chteji ucitele s praxi ne jen s titulem.
Ale tady se mluvilo o učitelích na ZŠ, ne? Učitelé odborného výcviku jsou učitelé odborného výcviku, vyučení v oboru s DPSkou, která je myslím delší než rok - nebyly to 3, 4 semestry? - nebo mají bakaláře - což mi přijde docela zbytečné, ale to je zase na jinou diskusi. Každopádně pan ministr, tuším, navrhoval, aby nějaký pan inženýr z praxe, mohl po krátkém pedagogickém kurzu jít učit osmáky chemii, což je opravdu tak trochu asi blbost.
Ano, spousta lidí se na pedagogickou fakultu hlásí až jako na poslední možnost, ale také hned po prvním semestru odcházejí, protože si podají znovu přihlášky na ty školy, na které chtěli původně, tím značné procento "nezájemců" opět odpadá...
A upřímně řečeno, nemyslím si, že jediná Pedagogická fakulta UK by byla tou dobrou. Vyhlášené jsou tyto fakulty i v Brně, Olomouci či Hradci Králové...
A to, aby učili odborníci v oboru, by mělo zůstat právě na vysokých školách a na středních a základních školách mají učit učitelé.
Nelze než souhlasit. Na gymplu nás učila angličtinu inženýrka, která neprošla snad ani tím rychlokurzem a celá moje střední škola se točila jen kolem tohoto předmětu i když jsem maturoval z němčiny.
Nas ucila vystudovana pedagozka, Mgr., a stejne naucila prdlajs. Doslo mi to ve chvili, kdy jsem zacla studovat AJ v UK ( United Kingdom ) a to u ucitelky, ktera nema vysokou skolu, ale znalosti ( jako rodily mluvci to ma samozrejme jednodussi ) z praxe, taky je to o povaze.
souhlasím, že na základní škole - obzvlášť na prvním stupni - je důležitější osobnost než znalosti .. namítám ale, že osobnosti z pedagogických fakult nevycházejí, rozdíl mezi nimi a absolventy jiných oborů, je - s malou nadsázkou - ten, že absolventi jiných oborů mají alespoň ty odborné znalosti
příklad Karlovy univerzity je hezký, ale - hezky politicky - zavádějící; kolik budoucích pedagogů vychází ročně z pedagogických fakult? ..a kolik z toho je z UK? ..není to tak, že zbytek z těch více než sedmi tisíc uchazečů se rozptýlí do ostatních republikových pedagogických "učilišť"?
základní problém školství je ten, že se škola přizpůsobuje blbům - primitiv je normou, které se přizpůsobují osnovy, a nevychovaný spratek je ten, komu učitelé musí vycházet vstříc - tohle je třeba změnit; jestli budou učit absolventi toho nebo toho oboru, to je až druhotný problém, ne-li třetiřadý problém...