Docela dobrá zpráva

Některé věci už asi nezměníme. V médiích například vetšinou platí, že čím hůře, tím lépe. Zprávou hodnou pozornosti proto třeba nebude, že řidič autobusu pan Novák najezdil dva miliony kilometrů bez nehody a ke spokojenosti cestujících, ale to, že jeho kolega pan Vomáčka řídil autobus opilý. Pokud přitom způsobil ještě nehodu, bohužel má slušnou šanci na titulní stranu. A úplně stejné je to i v případě poslanecké sněmovny. Před médii a jejich přirozenou touhou po senzacích jsme si totiž všichni rovni.

Ne, nehodlám psát o aféře „Nagygate“ a dalších věcech, hýbajících veřejným míněním. Jednak si myslím, že už vše podstatné bylo řečeno, a hlavně si nemyslím, že bychom jako politici měli v demokratickém státě komentovat práci orgánů, činných v trestním řízení. Chci napsat pár slov o tom, že Sněmovna není zcela paralyzována, pracuje a přijímá (či odmítá) zákony, která sice nejsou v globálu tak významné, ale teď momentálně mohou mít větší vliv na život běžného člověka, než všechny vládní rošády.

Jeden drobný příklad. Z dílny ministra Drábka vyšla mezi jiným i změna, která měla od začátku příštího školního roku sebrat maturantům, kteří pokračují v denním studiu na jazykové škole, statut studenta. To znamená (kromě nemožnosti uplatnit studentské slevy a výhody) hlavně to, že by si museli platit zdravotní a sociální pojištění.

To je, mírně řečeno, neuvěřitelné. Maturant, chce buď zcela cíleně zlepšit svoje jazykové znalost a rozhodne se studovat v denním studiu na jazykové škole (a ukončit ji zkouškou z cizího jazyka), nebo se nedostane na VŠ a rozhodne se rok využít k prohloubení jazykových znalostí, aby to mohl na své vysněné škole zkusit o rok později. A někdy dokonce oboje dohromady, protože zrovna ty výběrové školy často jazykové zkoušky velmi výrazně zohledňují v přijímacím řízení.

To všechno znamená, že tito lidé normálně studují (a za peníze). Prostě chodí každý den do školy, skládají dílčí zkoušky, tedy jsou studenty v pravém slova smyslu… Dle pana exministra se ovšem nejspíše flákají a parazitují, tak ať pěkně platí sociální a zdravotní pojištění!

Poslanců, které něco takového disgustovalo, bylo naštěstí celkem dost. Nejprve jsme se v příslušném výboru rozhodli podat novelu zákona, která tento nesmysl změní. Podařilo se nám dostat tento tisk do 3: čtení, ale ouha přišla kauza Nagyová a Sněmovna ukončila 54. schůzi. Naštěstí pro studenty a maturanty bylo rozhodnuto, že po pokusu o rozpuštění PS PČR (což je jiný příběh) bude svolána další schůze, na kterou budou zařazeny nekonfliktní třetí čteni - a tehdy jsme udělali vše pro to, aby tam „jazykovky" byly zařazeny. Podařilo se, bylo odhlasováno a zákon putuje do Senátu.

Proč to vše píši? Protože samozřejmě chápu, jak je důležité, jestli je premiérem Jiří nebo Petr, ale zrovna tahle „drobná Masarykovská práce“ umožnila řadě studentů vůbec v „jazykovkách“ studovat. Jiní by sice studovali i v případě, že by výše uvedená „Drábkovina“ prošla, ale takhle si například mohou trochu vydechnout a nevzpomínat tak později na mládí jen jako na čas, strávený s knihami a brigádami.

Nevím jak Vám, ale mě to přijde nejen jako dobrá zpráva, ale i jako zpráva docela důležitá. Škoda jen, že další nemám…