Protesty proti dálnicím

Dálnice se u nás staví nejdráže v Evropě. Náklady se vyšplhaly až na 227 milionů na kilometr. Ekonom Michal Mejstřík podle Práva vidí jako hlavní důvod korupci.

Obvyklým klišé je, že „ekologové" protestují proti všem dálnicím a že protesty  dálnice prodražují.  Požádal jsem proto Ministerstvo dopravy (dále MD) o informace o výstavbě dálnic v ČR. Zároveň jsem si ověřil, proti  kterým dálnicím vedla občanská sdružení protesty. Mezi ně nepočítám například zdržení  způsobené paní Havránkovou. Ta se v roce 2004 dozvěděla, že dálnice má vést přes její pole, a proto pozemky nabídla státu, ten však na nabídku nijak nereagoval. Po té už pak všechny nabídky odmítala.  V roce 2010 vláda rozhodla o vyvlastnění pozemků paní Havránkové i její sestry  Štrosové, ovšem za vysoké odstupné.

Občanská sdružení (dále o.s.) podávala námitky  nebo jinak protestovala proti těmto, dnes již realizovaným, dálnicím: D5  obchvat Plzně - asi 20 km a D11 Libice – H. Králové   52 km.  Z dálnic, které jsou schváleny  a nebo jsou právě ve výstavbě protestovala o.s. proti D1 obchvat Přerova - asi 25 km  , D3  Praha – Nová Hospoda  asi 57 km, D8   Lovosice -  hranice SRN  asi 40 km. Ve všech případech o.s. navrhovala jinou trasu, v případě D5 a D8 dokonce kratší trasu. Ani v jednom případě nešlo o to, že by o.s. odmítala výstavbu dálnice úplně.
 
Z údajů MD jsem zjistil, že v Česku je v provozu celkem 690 km dálnic, z toho do roku 1990  bylo zprovozněno  194  km na trase Brno-Praha,   65 km na trase Brno-Lanžhot  a  23 km  na trase Brno-Rousínov, celkem 282 km. Tato část je tedy mimo hru, protože  před sametovou revolucí o nějakých protestech nemohla být ani řeč ( a mnozí propagátoři dálnic by se do těch dob asi rádi vrátili). Od   r.1990 bylo postaveno 468 km dálnic, dalších 869  je ve výstavbě a  nebo plánováno do roku 2025. Celkem tedy MD počítá ve výhledu  s  celkovou sítí dálnic v délce 1 619 km (dálnice  zprovozněné nebo plánované v letech  1990-2025 činí 1337 km ). Protesty byly a nebo jsou vedeny proti 196 km tj.  12 % trasování dálnic. Pokud  odečteme dálnice před rokem 1990, tak je to necelých 15 % těchto  dálnic. Je tedy zřejmé, že naprostá většína dálničních tras nebyla spojena s environmetálními protesty. A tam kde ano, tam to mělo pádný důvod. 

Některé protesty,  jak se ukázalo, byly velmi racionální.  Například o.s. Děti Země se na základě analýzy svých materiálů domnívá, že k obrovskému sesuvu asi 500 tisíc m³zeminy dne 7. června 2013  na dálnici D8 nemuselo dojít, pokud by Ministerstvo životního prostředí a Ředitelstvím silnic a dálnic ČR respektovaly kritické výhrady geologů z Českého geologického úřadu a ekologů z o.s. Ti aktivně a opakovaně v letech 1995 až 2004 upozorňovali, že ministerstvem vybraný koridor  je z hlediska vysokého rizika sesuvů nejméně vhodný.


Jiná je situace u rychlostních silnic, z nichž některé o.s. považují za nadbytečné. R 52  na Mikulov k nim rozhodně patří.  Stávající silnice Pohořelice – Mikulov  je kapacitně dostačující, řeší obchvaty obcí  a není třeba ji nahrazovat dálnicí. Vládou schválená Politika územního rozvoje (PUR) zahrnuje i čtyřpruhovou komunikaci R55 okolo Břeclavi až na rakouskou hranici (se směrováním na Vídeň).  Čtyřpruh  v dálničních parametrech je zde plánován tak jako tak! To ostatně  potvrdil i Mirek Topolánek svým, dnes už slavným, prohlášením v Parlamentu ohledně trasování rychlostní silnice  na Vídeň.: "Nakonec budou uspokojeny obě lobbistické skupiny. I ta, která nakoupila pozemky pod Mikulovem, i ta, která nakoupila pozemky pod Břeclaví.“

Problémy s dálnicemi u nás tedy opravdu  jsou, ale ani zdaleka je nezpůsobují "ekologové" ani Zelení, jak se mnoho lidí domnívá. Dálnice jsou  problémem, protože jsou zamotány v korupčním kokonu.