Proč přispívat na charitu?

Když jsem se dočetl jak z Českých drah, které jsem jako ekolog vždy podporoval, odtékaly a odtěkaly peníze na podvodnou reklamu do společnosti Grand Pryč nebo jak se jmenovala, tak jsem si připadal jako postava z Jiránkova vtipu.

Rozhlasová reportérka se tam ptá drobného mužíčka: „Dědečku, prý jste dobrý člověk! Nejste blázen ?“ Uvědomil jsem si, že dávám značnou část svých příjmů na charitu a že zřejmě musím na okolí působit jako dobrý člověk. Teda jako blázen. Podrobil jsem tedy svoje počínání hloubkovému sebezpytu. Proč to vlastně dělám, když se všude okolo vesele krade? Proč podporuji UNICEF , Červený kříž a kdovíco ještě. První důvod by mohl být, že si tím uklidňuji černé svědomí. Ať jsem zkoumal jak chtěl, nikdy jsem nikomu vědomě neublížil a kromě jednoho páru kanad jsem nic neukradl ani na vojně, natož v civilu. Další možností by bylo, že se snažím politicky zviditelnit. Inicioval jsem totiž založení zvláštního fondu, do kterého někteří zastupitelé města Brna odvádějí (včetně mne) zhruba 50% odměn za práci v dozorčích a správních radách městských firem. Z tohoto fondu nazvaného „Společně pro Brno“ se hradí různé environmentální, sociální a kulturní aktivity, které jsou jinak obtížně financovatelné. To by mohlo ono! Snažím se penězi na dobročinnost získat hlasy voličů. Nicméně, když jsem zjistil, že o této naší aktivitě neví dokonce ani někteří brněnští členové Strany zelených, za kterou jsem jako nezávislý kandidoval, ukázalo se, že tento důvod je pouze iluzorní. Přesto, že tato informace byla novinářům několikrát nabídnuta, neprojevili o ni zájem. Je zřejmě málo skandální. Vzkaz voličům se nepovedl, přesto přispívám dál. Proč ? Ještě by to mohl být dobrý pocit! Ano zřejmě to dělám pro dobrý pocit. Ten mne ale opustil po té, když starosta jedné městské části, který obdržel ze shora jmenovaného fondu peníze, uvedl do zpravodaje příslušné části jako dárce někoho jiného, zcela jinou nadaci. V té chvíli mne opustil i dobrý pocit. Pak jsem na to ale přišel ! Ve chvíli, kdy krize dorazila i k mému zaměstnavateli a všichni jsme si utáhli opasky na poloviční úvazek, začal jsem složenky od charit házet do koše a zredukoval jsem i na polovinu i příspěvek do fondu Společně pro Brno. A ejhle- můj čistý příspěvek do rodinného rozpočtu zůstal stejný, krize nekrize. Takže moje příspěvky na charitu jsou čirá vy.., no jak se to jenom slušně řekne, ano... čirá vypočítavost. Své příjmy jsem zatížil balastním charitativním výdajem, který odhazuji při potížích jak vzduchoplavci písek z koše balonu. Jsem já to ale svině !