Píše mi Nick

„Pane Vlašíne, vy jste této republice zadarmo drahý! Co už se na krávoviny, které jste inicioval vy a celá vaše banda, vyházelo peněz! A co máme? Suchou Šumavu, tisíce nepotřebných zákonů, které nám tahají peníze z kapes; zelené učení, které otravuje stejně jako komunistické bláboly - to nesmíš, to musíš, to je správně a to je špatně - abychom se nemuseli rozhodovat sami, - jděte už… na permazahradu a dejte pokoj, to vyjde nejlaciněji.“

Toto se mi například objevilo v diskusi k blogu o Šumavě. Jistě, k blogu se občas strhne diskuse. Ne že by bylo nezajímavé příspěvky číst, ale dost se opakují. A jsou často vulgární a od věci. Argumenty diskutéry často vůbec nezajímají. Většinou vyjadřují jen své pocity.

Diskutéři se schovávají za falešné jméno zvané nickname, nick nebo alias. Ukryti takto v anonymitě diskutují, dští statečně síru a oheň na blogera, který na příslušné straně má nejen celé jméno, ale i fotografii a kontakty. Ne že by nepravá jména byla novinkou elektronického věku. Jen namátkou: Jaroslav Vrchlický, Jiří Mahen nebo Jakub Deml nejsou pravá jména, ale pseudonymy. Jenže dříve skutečné pisatele znala alespoň redakce nebo vydavatel. Dnes je nezná nikdo. Takový Atrudina, Kolokol nebo Sjetý kocour či Pavel jednašedesátý to může být školák nebo důchodce, žena či muž, šílenec i filosof. Některé styly psaní ukazují dokonce to, že jeden pisatel používá vice nicků a často přitakává sám sobě, aby si dodal důležitosti. Veselé? K pláči? Zajímavé? Nudné? Do značné míry to supluje anonymní dopisy a možná je to vbrzku i nahradí. Přesto jsem se pokusil nad výkřikem shora uvedeným zamyslet a odpovědět formou dopisu.

Milý Nicku!

Díky za dopis, to je dost, že ses ozval, ty kujóne. Některé věci v Tvém dopise ale nesedí!

1.Mnoho peněz na krávoviny – myslím, že ozvučení za půl miliardy a Pandury i s Gripeny za mnoho miliard jsem neinicializoval já, ani nikdo z mé bandy.

2.Máme suchou Šumavu – díky gradaci kůrovce na Šumavě uschlo asi 5 % lesních porostů, které se rychle zmlazují. Nicku, že tys na Šumavě nikdy nebyl?

3.Tisíce nepotřebných zákonů - inicioval jsem skutečně několik zákonů, například o všeobecném referendu nebo o asignaci daní, ale žádný z nich nebyl přijat. Zřejmě mne, Nicku, přeceňuješ. Škoda.

4.To nesmíš, to musíš, to je správně a to je špatně – Nicku, podívej se, prosím, na nějakou reklamu: „kup si a vyhraj, zažij to dobrodružství, když musíš tak musíš, ochutnej a uvidíš, řiď se správným instinktem“ Tak tenhle slovník nemám rád a taky ho nepoužívám, myslím, že si mne pleteš s reklamním agentem (a tou jeho bandou).

S pozdravem

Tvůj oblíbený bloger.