V České republice jsou 4 národní parky. Celková rozloha je 1195 kilometrů čtverečních. Národní park Šumava má rozlohu 690 kilometrů čtverečních a jeho současná první zóna jen 89 kilometrů čtverečních. Národní park je rozsáhlé území, jedinečné v národním nebo mezinárodním měřítku, jehož značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo dotčené ekosystémy.
V České republice je 5 vojenských újezdů. Podle oficiální definice ministerstva obrany je vojenský újezd vymezená část území státu určená k zajišťování obrany státu a k výcviku ozbrojených sil. Újezd tvoří územní správní jednotku a státní správu na území újezdu vykonává újezdní úřad. Celková plocha všech vojenských újezdů u nás tvoří 1296 km čtverečních kilometrů. Většina tohoto území je veřejnosti nepřístupná. Přesto se neustále hraje písnička o tom jak ochránci přírody zabraňují vstupu do chráněných území a jak velká část přírody je pro turisty nepřístupná.
Současné vedení NP Šumava tuto písničku hraje taky a přidáva i obehranou častušku o kůrovci. To co vedení parku předvádí je arogance moci a jejím produktem jsou holiny. Vyvolává hysterii kolem Šumavy, která prý umírá. Přitom první nenásilná blokáda na Trojmezné se uskutečnila v průběhu tří letních měsíců roku 1999. Tato blokáda zachránila jednu z nejcennějších přírodních oblastí Šumavy. Je ale divné, že nikdo z propagátorů nesmiřitelného boje proti kůrovci nikdy neřekl - běžte se podívat na Trojmezí, co tam způsobili ? A víte proč ? Protože Trojmezná je nádherným příkladem obnovy horského smrkového lesa a svědčí to proti nim. Nic z toho, čím tehdy hrozili, totiž nenastalo.
A podobně je to s Ptačím potokem, kde probíhá blokáda nyní. Žádná katastrofa tu nehrozí. Za nějakých deset let tu bude viset nenápadná naučná tabule, upozorňující na to, že zde prostřednictvím kůrovcové gradace proběhla generační výměna lesa a veřejnost bude nabádána, aby si toho všimla a poučila se z toho.
A teď ještě drobná právní analýza. Ve věstníku Ministerstva životního prostředí z dubna 2011 je jasně uvedeno, že k činnostem, které nejsou v souladu se základními ochrannými podmínkami národního parku je třeba výjimky podle § 43 Zákona o ochraně přírody a krajiny. Základní ochranné podmínky (podle § 16 Zákona o ochraně přírody a krajiny) říkají, že na celém území národních parků je zakázáno (mj.) hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch. Kácení mnoha tisíc stromů, jak je to předpokládáno na Ptačím potoce, je právě takovou činností. A jak mě sdělil ředitel NP a CHKO Šumava Jan Stráský správa žádnými výjimkami na takovou činnost nedisponuje. Kácení je tedy nelegální.
Moje vize Šumavy není divoká příroda bez lidí, bez turistů, plná popadaných stromů, vlků a kůrovců. Moje vize je : okno do přírody. Dopusťme aspoň v jedné maličké části republiky, aby probíhaly procesy bez zasahování člověka a my je mohli pozorovat. Aspoň na 30 % národního parku, na 200 kilometrech čtverečních. A proto jsem na bokádě.
