Normální ekolog

Je zajímavé, jak často se dozvídám, co bych měl dělat, respektive co by měl dělat normální ekolog a co by dělat neměl.

Například jsem se od jednoho blogera dozvěděl :„On je dost veliký rozdíl mezi normálními ekology, kteří dělají to, co by měli dělat všichni (to znamená třeba třídí odpad nebo jezdí autem jedině když to je bezpodmínečně nutné) a ekoteroristy. Takový ekolog maximálně čas od času pomůže třeba s uklizením odpadků co třeba v lese nechali ti méně zodpovědní, nebude si v obchodě brát spoustu umělohmotných tašek atd.“

To je celkem zaužívané schéma, ekolog by se měl především ve svém soukromém životě chovat slušně ( tj. ekologicky slušně). Souhlasím.  A dále by měl sbírat odpadky po jiných, co se slušně nechovají.  To je ovšem úplný nesmysl. To by potom měl ten, kdo slušně čurá do záchodu utírat podlahu po všech, kteří to nedělají?  Když to dovedu do absurdní (ale možné) situace, tak normální ekolog (asi tedy míněno ochránce přírody) bude sbírat odhozené petlahve po buldozeristovi, který zrovna  ničí rozsáhlé vzácné rašeliniště. Normální ekolog totiž ví, že na toto ničení existuje rozhodnutí, které vydal nelegálně úředník a které sice za dva roky zruší soud, ale v dané chvíli platí. Normální ekolog totiž počká, až bude rašeliniště zničeno, protože, kdyby ničení bránil, stal by se ekoteroristou a to on rozhodně nechce.

Prof. Erazim Kohák v článku „Kdo to vlastně jsou, ti ekoteroristé"? (Poslední generace) se k tomu vyjádřil takto : „Tato společnost se obtížně učí chápat nesouhlas jako způsob společenské zúčastněnosti. Při našem tradičním důrazu na konformitu a spořádanost se nesouhlas jeví jako nezdvořilost - a hlasitý nesouhlas jako extremismus. Potom jsou pro nás extremisté či „ekoteroristé" všichni, kdo se ve jménu přírody snaží omezovat lidské nároky, zvlášť když to dělají hlasitě a nápadně.“

Také  se dozvídám, že normální ekologové by neměli bránit lodní dopravě, neměli by protestovat proti stavbě dálnic a podobně. Často diskutovaná otázka je, zda nikým nevolení členové nevládních organizací mají vůbec právo se o ochranu přírody zasazovat. Zajímavé je , že  nikým nevolení podnikatelé jako např. Patrik Oulický klidně do přírody zasahují nelegálními stavbami. Je pravda že tento kmotr  už začal bourat část načerno postaveného rodinného sídla v CHKO České středohoří. Z příjezdové cesty zmizel zastřešený vjezd, který ústecký magistrát nařídil zbourat. O dalších nelegálních stavbách úřad stále nerozhodl. Takového podnikatele by bylo vhodné označit jako byznisteroristu.

Já a naše rodina se ve svém životě chováme ekologicky slušně, nemám auto, neberu si spoustu umělohmotných tašek, ale vyhrazuji si právo, které je dané ústavou, abych mohl protestovat všemi formami občanského protestu a občanské neposlušnosti ( vyjma násilí) proti akcím, o kterých se vzhledem ke své erudici mám plné právo domnívat, že jsou to prasárny a jsou v rozporu se zákonem. Protože: pokud to neudělám teď a tady, tak za chvíli nebude co chránit.

Mám už dost zkušeností na to, abych věděl, že ne všichni, kteří chrání přírodu jsou andílci a všichni kdo ji ničí ďáblové a zplozenci pekla. Není to tak černobílé. Problém je totiž v tom, že někteří ve svém občanském životě pěstující doma orchideje a milují hory, když však přijdou do práce, podílejí se na obrovské devastaci přírody a za to dostávají plat. Znám ale i ochránce přírody , kteří se nechávají platit od devastátora za to, že nic nevidí. Střet, bohužel velmi častý, mezi ochránci přírody a investory ( podnikateli, developery) není spor mezi dobrem a zlem, ale spor mezi názorem, zda člověk má právo na všechno, co je schopen si urvat a nebo zda člověk právě proto, že může skoro všechno, tak toho má nechat.