Současné vedení Národního parku Šumava se tváří, že jeho hlavním úkolem je bojovat s kůrovcem a že více než kdy dříve vrací na Šumavu původní listnaté stromy. Na základě statistického Ročního výkazu odvětvových ukazatelů v lesnictví Les 8- 01 (veřejný zdroj) je tomu však jinak a Nařízení vlády České republiky č. 163/1991 Sb., kterým byl park zřízen, taky o boji s kůrovcem nepraví nic.
Podle § 2 vládního nařízení je posláním národního parku : „uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k turistice a rekreaci nezhoršující přírodní prostředí. Hospodářské a jiné využití národního parku musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů.“ Správa NPŠ toto své poslaní systematicky pošlapává a dostává za to pokuty, případně její rozhodnutí o chemickém boji s kůrovcem musí rušit soud.
Pokud jde o navracení listnáčů tak je to složitější. Centrální část Šumavy je tvořena smrkovým lesem, který zde ve formě horských a podmáčených smrčin tvoří přirozené porosty. Jejich přeměna na smíšené lesy, které zde nikdy nebyly, je samozřejmě úplná blbost. A je třeba říci, že ji ani minulá, ani současná správa parku neprováděla a neprovádí. Přesto si značná část veřejnosti myslí, že smrkové porosty jsou všude na Šumavě nepůvodní a je třeba je postupně vykácet a nahradit přirozeným smíšeným lesem. Toto je pravda jen v některých částech parku, zejména těch, kde nejsou rašeliniště, a nebo které leží v polohách pod 1000 m n. m. Zde je opravdu celá řada nepůvodních porostů tvořených často smrkem připadaně i jinými nepůvodní dřevinami. Současné vedení (Mánek a předtím Stráský) i minulé vedení (tj vedení před Chalupovou čistkou) se snažilo a snaží tyto porosty postupně přeměňovat a rekonstruovat. Potud je to v pořádku.
Vedení parku pod taktovkou Ing. Mánka ale přesvědčuje veřejnost, že vice než kdy jindy obnovuje přirozené listnaté porosty. Statistické výkazy shora uvedené však mluví jinou řečí. Tak například použití sazenic listnatých stromů klesá. V roce 2010 (ředitel Krejčí) to bylo 558 tisíc, v roce 2011 (ředitel Stráský ) 336 tisíc a v roce 2012 (ředitel Stráský, resp. Mánek) už jen 209 tisíc. Také plochu holin, kterých je pořád kolem 1000 ha se novému vedení nějak nedaří zmenšit, i když neustále vykřikuje, jak úspěšně zalesňuje. Ale potichu vytváří nové a nové holiny. V roce 2010 bylo v NP Šumava celkem 904,31 ha, v roce 2011 bylo 1 036,16 ha a v roce 2012 bylo 951,52 ha holin (vždy k 31.12. toho kterého roku). Nejdůležitější ovšem je, že se vyhrává nad kůrovcem! Že ale gradace kůrovce má stejné výkyvy na České i Bavorské straně ( kde v horských smrčinách s kůrovcem nebojují), to se už jaksi veřejnosti nesděluje.
