Největší komplex lužních lesů ve střední Evropě, který se nachází v oblasti Dolní Moravy na soutoku Dyje s Moravou, bývá nazýván také Moravskou Amazonií. V tomto území je vyhlášeno pouze několik národních přírodních rezervací a přírodních rezervací. Zbytek území dosud nepožívá legislativní ochrany, i když se jedná o tzv. Biosférickou rezervaci.
Celé území je ale navrženo jako evropsky významné do soustavy Natura 2000. Podle nařízení vlády 132/2005, které vyšlo ve sbírce zákonů (příloha CZ0624119 ), se předpokládá ochrana formou chráněné krajinné oblasti. To se ovšem nelíbí zájemcům o těžbu ropy či štěrků a starostům/starostkám některých obci.
Také profesor Mendlovy univerzity Jaroslav Machovec tvrdí: „Již nynější stav v ochraně přírody brání řádné péči o zámecký park. Již požadavek ochránců přírody na ponechání vyvrácených stromů v parku s odkazem na přítomnost chráněných brouků je hrozbou. Brouci ano, chraňme je, ale tady dělají podmínky pro jejich přemnožení a likvidaci i dnes zdravých stromů." Je přesvědčen, že zkáza parku bude v případě dalšího zpřísnění ochrany přírody neodvratná. Stačí pět až deset let, aby se z umělé kulturní krajiny stal obyčejný lužní les. "Nelze krajinu, přetvořenou člověkem, chápat jako přírodu, ale jako území, vytvořené pro člověka" tvrdí Machovec .
Pan profesor je jistě uznávaným odborníkem přes parky a přes stromy, ale ochraně přírody rozumí jen velmi málo. Jinak by nemohl vypustit taková slova z úst. Chráněná krajinná oblast je právě ten typ ochrany, po které pan profesor volá a zároveň ho zatracuje. V § 25 Zákona 114/1992 Sb. je chráněná krajinná oblast charakterizována jako rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení.
Profesor Machovec své osobní zkušenosti s Lednickým parkem poněkud nešťastně a nekompetentně přenáší na celý záměr vyhlášení CHKO. Jde totiž o to, že Zámecký rybník uprostřed parku je součástí Národní přírodní rezervace Lednické rybníky a stromy v jeho okolí jsou v ochranném pásmu tohoto území. Z tohoto titulu se vedou spory o jejich další osud a v tomto případě se vyhlášením CHKO nic nezmění.
Z hlediska ochrany přírody se tedy v případě soutoku Moravy s Dyjí jedná o naprosto klíčové území, které zatím postrádá odpovídající legislativní ochranu. Profesor Machovec ani jiní si neuvědomují, že i když je území vyhlášeno jako Přírodní a kulturní dědictví UNESCO, a je i biosférickou rezervací, jde jenom o nálepky, které skutečnou ochranu území vůbec neposkytují. Správa lokality jako chráněné krajinné oblasti je v podstatě jedinou možností jak toto unikátní dědictví našich předků zachovat. Vyhlášení velkoplošného chráněného území v oblasti Dolní Moravy se připravuje a diskutuje mezi odborníky od padesátých let 20. století. V roce 1976 se vyhlašovala CHKO Pálava, která v původní verzi zahrnovala i Lednicko-valtický areál a také oblast Soutoku. Vyhlášení v tomto rozsahu na poslední chvíli zabránil tehdejší předseda národního výboru v Lednici, jenž byl zároveň členem Krajského výboru KSČ, diky kterému se až do roku 1989 jmenovalo hlavní náměstí v Lednici Stalinovo. Tehdy vyhlášení zabránili z politických důvodů, teď se totéž maskuje péčí o park. Co bude dál? Ochrana tohoto území je ale povinností vyplývající z našeho členství v EU! A taky by mohla být naším příspěvkem k Mezinárodnímu roku biodiverzity, ne?
