Kdo je horší : orgán či orkán?

Orkán Kyrill 19. ledna 2007 pokácel na území NP Šumava celkem asi devět set tisíc stromů (cca 950 tisíc m3 dříví). Z toho bylo rozhodnutím Ministerstva životního prostředí ČR ponecháno k zetlení bez zásahu cca 200 tisíc m3 (kdo má rád kódy tak to bylo dne 5.3.2007 pod čj.18517/ENV/06-972/620/06 ). 

Správnost rozhodnutí potvrdil později soud v Praze. Zbývalo tedy v roce 2007 zpracovat cca 750 tisíc m³. Podle lesní hospodářské evidence (viz LES 8-01 Roční výkaz odvětvových ukazatelů v lesnictví) zasílané Českému statistickému úřadu bylo v tomto roce zpracováno 751 911 m³ po této větrné události tak, jak ukládal zákon. Nebyl tedy pokácen úmyslně ani jediný strom. Větrná kalamita měla tak rozsáhlé důsledky zejména proto, že se v minulosti zasahovalo proti kůrovci i v horských smrčinách, kde se porostní stěny otevřely větru a silně proředily několik let trvajícími intenzivními protikůrovcovými těžbami. Jednalo se většinou o porosty 120 let a starší. V roce 2008 se následně, tak jak to bylo i v minulosti, objevilo namnožení kůrovce.

Je třeba si uvědomit, že na základě inventarizace lesů na území NP Šumava bylo k r. 2010 celkově 17 628 ha porostů se zastoupením dřevin 100 let a starších, t.j. cca 30 % rozlohy lesů. Tedy pokud by nebyl vyhlášen národní park, byly by tyto porosty již smýceny, nebo v současné době domýcovány do stadia holiny a znovu uměle zalesňovány. Za těchto podmínek se naopak přirozené disturbance (tj. narušení) mohou projevit jako mechanizmus reagující včas na změnu podmínek prostředí a směřující k odstranění špatně adaptovaných porostů. Při disturbanci samotné nedojde k ohrožení lesního ekosystému, zejména pokud dojde k ponechání veškeré dřevní hmoty v ekosystému, což se v bezzásahových územích na Šumavě někdy porušuje.

Například Nejvyšší kontrolní úřad konstatoval: „Vnitřní předpis Správy NP Šumava, navazující na plán péče o NP schválený MŽP, stanoví minimální objem dřevní hmoty ponechané k zetlení v jednotlivých územích. Kontrolou bylo zjištěno, že tento minimální objem nebyl ve všech případech dodržován. V porostech s příslušným způsobem hospodaření (managementem) nebylo v rámci zásahů za rok 2010 ponecháno požadované množství dřevní hmoty k zetlení. Ve třech porostech 2. zóny, kde mělo být ponecháno 30 % dřevní hmoty k zetlení, bylo ponecháno pouze 8,8 % a v osmi porostech, kde mělo být ponecháno 10 % dřevní hmoty k zetlení, zůstalo pouze 2,4 %. Záměry podle Plánu péče o NP Šumava 2001–2010 tak nebyly naplňovány. Zásahy prováděné v 1. zónách národních parků a chráněných krajinných oblastí jsou finančně náročné s ohledem na ochranné podmínky tohoto území. Na území prvních zón spravovaných Správou NP Šumava stálo kácení aktivních kůrovcových stromů v roce 2009 celkem 422 tis. Kč, a v roce 2010 celkem 3 883 tis. Kč. Kromě toho byla prováděna asanace kůrovcem napadených stromů – loupání kůry nastojato s náklady na odkornění celkem 2 187 tis. Kč v roce 2009 (průměr 1 460 Kč/strom), a 1 907 tis. Kč v roce 2010 (průměr 1 690 Kč/strom). Správa NP Šumava neprovedla kontrolu těchto zásahů ani vyhodnocení jejich dopadu na další vývoj v daném prostoru, takže nelze prokázat, který ze zvolených postupů přináší požadovaný efekt.“ (viz Věstník NKÚ, 11/06 - Kontrolní závěry - Zjištění týkající se sanitárních zásahů)

Správa NP Šumava také dostala pokutu 250 000 Kč od Ministerstva životního prostředí za nedovolené zasahováním do přirozeného vývoje zvláště chráněného druhu živočicha, když rušila kriticky ohroženého tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) a škodlivě zasahovala do jeho biotopů vytvářením rozsáhlých holin - ploch bez stromového patra - v červenci a srpnu 2011 na lokalitách Bavorská cesta s navazujícím Jezerním hřbetem a Na Ztraceném a také za to že použila ve 2. zóně národního parku biocidy k ošetřeni lapáků a prováděla v lokalitě Na Ztraceném kácení kůrovcem napadených smrků a jejich zpracováni. (viz rozhodnutí MŽP čj. 1208/510/2012, 87710/ENV/12).

Takže - co je horší: orgán nebo orkán? Orkán Kyrill pokácel velké množství vzrostlých stromů, ale s sebou si je neodnesl. Orgán ochrany přírody, kterým je Správa NP Šumava, pokácel ještě větší množství stromů, ale dřevo si kamsi odnesl, a to mnohem více než by měl. Orkán nepoužíval biocidy, zatímco orgán ano.