Jak zabít Velkou cenu

Jihomoravský kraj se spolu s Brnem a hospodářskou komorou chystají zabít Velkou cenu. Což o to, mně jí líto není. 

V době ropného zlomu ( nenechme se zmást klesající cenou ropy), krize eurozony
( nenechme se zmást dobrým ratingem eura) a vzedmuté migrační vlny bude asi celkem adekvátní věnovat se serioznějším věcem, než ničit západní část města hlukem a exhalacemi motorů.
Je ovšem celkem zajímavé, jak se k tomu má dojít.
Má  být založený „občanský spolek“ třemi subjekty z nichž ten třetí, hospodářská komora, je dosud tajný. Zajímavé také je, že se vlastně neví, kde se závod GP pojede, když majoritní majitel areálu Atomotodrom není přizván do hry. Zastupitelstvo Brna si přitom odhlasovalo již v červnu usnesení podle kterého: „podporuje konání Grand Prix na Masarykově okruhu v dlouhodobém měřítku a nejen v letošním roce a deklaruje zájem podílet se s českým státem, Jihomoravským krajem, společností Dorna a Automotodromem na zajištění pořádání závodů“. Přičemž společnost Automotodrom je stále neprůhledným subjektem a většina zastupitelů viděla jen začerněnou verzi tzv. auditu, určenou pro projednání v orgánech města Brna, která neobsahuje všechny zásadní informace nutné k posouzení ekonomiky akce a věrohodnosti společnosti.
(Podle autora zákona o svobodném přístupu k informacím Oldřicha Kužílka je utajení analýzy před zastupiteli je protiprávní. Musí podle zákona o obcích audit dostat celý, včetně osobních údajů a obchodních tajemství.)
Nezábavnější je ta pasáž zakládací smlouvy, kde se praví, že spolku vždy předsedá Jihomoravský kraj. Připomíná to ustanovení o vedoucí úloze strany v bývalé ustavě bývalé ČSSR. Celý ten povedený spolek a jeho stanovy jsou sestaveny takovým způsobem, že je těžké uvěřit, že by to mysleli organizátoři váženě. Možná že jde jen o snahu ukončit agonii krachujícího podniku.
Pořádání GP  negativně ovlivňuje citlivou přírodu Podkomorských lesů, tzv. Pohádky máje. Letos uplyne  123 let od prvního uvedení Pohádky máje : románu o lásce mezi studentem Ríšou a mladičkou Helenkou, dcerou hajného z Podkomorské myslivny. Ten se stal nesmrtelným také díky filmovému zpracování režiséra Vávry z roku 1940 . Důležitá je kouzelná ostrovačická příroda, kam Vilém Mrštík své dílo zasadil. Autor zdůrazňuje spojitost svých postav s proměňující se přírodou. Na jejím počátku kvete les a v nejhezčích chvílích jejich prvního milostného vztahu les „hoří“. A když do jejich vztahu padne stín, i jarní obloha se zakryje mrakem. Pokud by se zde potkali oba protagonisté po jeden a čtvrt století, mohl by  být symbolicky jejich vztah zakryt benzínovými a alkoholickými výpary. Pokud by to bylo naposled, tak proč ne.

 

 

Autor: Mojmír Vlašín | pondělí 10.8.2015 15:21 | karma článku: 17,03 | přečteno: 1267x
  • Další články autora

Mojmír Vlašín

Zemák tříprstý

22.2.2017 v 15:30 | Karma: 29,84

Mojmír Vlašín

Úspěch výkonného výboru

26.9.2016 v 17:48 | Karma: 16,31