Dvě desítky nových druhů objeveny v srdci Evropy - na Šumavě

Zhruba dvě desítky nových druhů byly objeveny ve střední Evropě – zveřejnil to portál http://www.eurowildlife.org/. Profesor Josef Rusek z Akademie věd České republiky objevil nejméně patnáct  nových druhů hmyzu na Šumavě, a možná jich bude ještě více. Na podobné zprávy z Amazonie či z jihovýchodní Asie jsme zvyklí, ale nejnovější objev ukazuje, že také v Evropě se dá stále  něco vypátrat.  Nález  nových druhů je výsledkem desetiletého bádání v nejcennější části Šumavy - v původních lesích horských smrčin. Právě tam byly nalezeny nové druhy ze skupiny  chvostoskoci a hmyzenky.

Všechny nově nalezené druhy se vyskytují pouze na Šumavě a není možné je najít nikde jinde na světě. Tito půdní  živočichové se náchazeli  během posledních dvou ledových dob v údolí Dunaje. Po oteplení se část z nich vrátila zpět do Alp a ostatní se stěhovali do šumavských hor, kde si našli vhodné podmínky v horských smrkových lesích. Tam se postupně vyvinuli do nových druhů, které přežily od doby ledové až do současnosti. Tyto unikátní druhy se zachovaly jen díky horským a rašelinným smrkovým lesům na Šumavě. Podobné typy lesů nikde jinde ve střední Evropě nenajdeme, tato společenstva jsou tedy opravdu jedinečná.

Česká republika se během minulých dvaceti let  zapojila do environmentálních aktivit řady mezinárodních organizací. Zvláště po vstupu do Evropské unie, která sehrává v mezinárodních environmentálních procesech hlavní roli, získala výraznou příležitost intenzivněji se zapojovat do mezinárodního dialogu o otázkách ochrany přírody. Díky aktivitám na svém území, i podporou aktivit v jiných oblastech světa, má Česká republika možnost podílet se na řešení existujících problémů v širším kontextu. ČR také spoluzaložila  Evropské tematické středisko biologické rozmanitosti (ETC/BD). A právě unikátnost šumavských ekosystémů  je důvod, proč byl klíčový projekt Evropského střediska umístěn do oblasti Šumavy. Tento projekt by měl přispět k návratu mnoha druhů, které v těchto místech v minulosti vyhynuly a zároveň zajistit prozkoumání druhů, o jejichž existenci jsme dosud nevěděli. Bohužel aktivity současného vedení Národního parku  Šumava – tj. ilegální kácení v unikátních porostech horských smrčin pod záminkou boje proti kůrovci, mohou vést k vyhubení mnoha druhů, ještě před tím, než budou objeveny.