Dva milióny v kanále

Vláda jednala od počátku roku mnohokrát o zapsání mj. údolí Labe pod názvem Porta Bohemica a lokality Louky u Přelouče do evropského seznamu chráněných území.

Jednala a jednala, a pak řekla své rozhodné: „Ani pěšky ani na voze, ani oblečená ani nahá!“ Jednu zapsala a druhou ne. Louky u Přelouče s výskytem vzácných modrásků tedy zůstanou zatím nechráněné. Na zapsání lokalit mělo Česko deset let, termín vypršel letos v lednu. Proto koncem února zahájila Evropská komise s Českem řízení kvůli porušení unijního práva, které může vyústit v žalobu u Evropského soudního dvora. Vláda měla ještě další dva měsíce na to, aby komisi svůj zamítavý postoj vysvětlila, lhůtu však nestihla. Navíc v Bruselu nevyslyšeli dubnovou žádost o měsíční odklad, a to zejména proto, že na naplnění směrnice se čeká již deset let. A nebo si mysleli, že jde o Apríl.
To že vláda rozhodla o zapsání jedné a druhé ne je typická čeká vyčuranost. Možná by se řeklo vychytralost, ale ta to opravdu není. Kromě toho, že Česko zaplatí minimálně dva miliony eur jednorázové pokuty, bude totiž muset poslat dalších asi deset tisíc eur každý den do doby, než toto vzácné přírodní místo mezi Evropsky významné lokality zahrne. Muže jít ve výsledku o stamilióny korun a stejně nakonec bude muset vláda požadavkům komise vyhovět. Vedle toho reálně hrozí, že unie zastaví i miliardové dotace určené právě na projekty týkající se vnitrozemské vodní dopravy.

Proč ty tanečky? Protože pan Zeman má neukojené ambice postavit za pomocí Číňanů kanál. A v tom kanále utopit nejen peníze na sankce a další miliardy na projekt a stavbu. Ostatně Číňani dokázali postavit Velkou čínskou zeď, proč by nedokázali Velký (vleklý) Zemanův kanál. Ale bráni tomu zlý Brusel. Obvyklá mediální masáž se točí kolem zákazu názvu „tuzemský rum“ a „pomazánkové máslo“. Je to dostatečně velká prkotina na to, aby se kolem toho mohly psát litanie na téma zlý Brusel. Kromě toho, že šlo o selhání českých vyjednávačů, tak objektivně řečeno: není to přece jen dobře? Vždyť tuzemák opravdu není rum a pomazánkové není máslo.

Tady ale jde o něco jiného. Dobrovolně a referendem jsme vstoupili do unie a chtivě berme dotace. Ale zavázali jsme se dodržovat legislativu EU. A tu teď porušujeme. A dokonce nyní nás někdo nutí, abychom si chránili to nejcennější z přírodního dědictví, a vláda trucuje. Představte si, že by Karlštejn nebyl chráněný a kdosi nás nutil ho chránit. A vláda by řekla: No, když my ale nevíme, jestli ho přece jen nezbouráme, protože pod ním leží uhlí (nikl, měď, zlato...). Blbost? Ano, jistě. Ale Louky u Přelouče je podobný případ.