Dálnice na Vídeň přes Břeclav

Ústavní soud vyhověl stížnosti, kterou jsme podali v červenci 2007 a která měla mj. zabránit stavbě rychlostní silnice R 52 ve variantě mezi Pohořelicemi a Mikulovem směrem do Vídně

Napadeným dokumentem byl územní plán Břeclavska. Rozhodnutím Ústavního soudu se to vrací zpět k Nejvyššímu správnímu soudu, který původně tento územní plán přezkoumat odmítl. Navrhovali jsme a navrhujeme vést trasu, která má spojovat Brno s Vídní, přes Břeclav. I tato trasa je také špatná, ale výrazně méně než přes Mikulov. Břeclavská varianta nebyla bohužel nebyla ani řádně vyprojektovaná. Přesto věřím, že spojení na Vídeň bude po existující dálnici na Břeclav, odtud obchvatem přes průmyslovou zónu a pak dál na Reinthal do Rakouska. Teď máme znovu naději, že naše argumenty budou brány vážně. Rozpory kolem výstavby silnice, která by zasáhla do přírody a života lidí na Mikulovsku, se táhnou už několik let. Mezi zastánce mikulovské varianty patří náměstkyně hejtmana Anna Procházková (ODS), které při prosazovaní „své“ varianty se neštítí ani nejrůznějších podvodů a nepoctivostí. Například to, že evropským institucím opakovaně tvrdí, že příprava územního plánu byla zahájena před vstupem Česka do EU. Zpracování návrhu předcházelo schválení „Návrhu zadání Územního plánu velkého územního celku Břeclavska splňující funkce souborného stanoviska“ usnesením Zastupitelstva Jihomoravského kraje č. 455/05/Z 7, přijatým na jeho 7. zasedání dne 15. 12. 2005. Lidé si ale zvykli, že politici lžou, že už to nikoho ani nepřekvapí. Při schválení zadání místo toho, aby byl vypracován a s veřejností projednán koncept územního plánu obsahující varianty řešení, byl rovnou vypracován a s veřejností projednáván bezvariantní návrh územního plánu velkého územního celku. Projekt přes Mikulov bohužel již odsouhlasila vláda. To všem neznamená, že už je vše rozhodnuto. Právě naopak. Podle mne by trasa přes Břeclav ušetřila Česku miliardy korun, podle některých výpočtů by šlo až o 5,5 miliardy korun. Změna trasy na moravské straně hranice by ale musela vést ke změně postoje i rakouské úřady. To, že úřady dosud trasu přes Břeclav opomíjely, kritizovali kromě ombudsmana Motejla také úředníci Evropské komise, starostové měst a obcí. V územním plánu Břeclavska vedení kraje počítá pouze s variantou přes Mikulov a druhou variantu nenechalo ani posoudit, což považuje veřejný ochránce práv a také Evropská komise za vážnou chybu. Posledním krokem je odpověď Evropského veřejného ochránce práv ze dne 16.června 2009, který se do věci vložil, a žádá Evropskou komisi, aby se k věci bezodkladně vyjádřila.