Dálnice Brno - Vídeň počtvrté

Děkuji těm, kteří věcně diskutovali pod mými předchozími příspěvky. Zkusím podrobněji odpovědět tímto článkem. Nemůžu přehlédnout, že dálnice do Vidně je asi nezbytná a jednou k její výstavbě dojde, ale je třeba vidět věci ve všech souvislostech.

Proč podporuji dálnici přes Břeclav? Z hlediska životního prostředí obě trasy (přes Mikulov i přes Břeclav) mají významný negativní vliv na přírodu i na oblasti evropské soustavy NATURA 2000. V Břeclavi se má v každém případě vybudovat obchvat, který je z podstatné části v identické trase jako plánované spojení do Rakouska. Tedy pokud se již musí příroda poškodit, tak je nepochybně lepší minimalizovat poškození a dotknout se jednom jednoho místa a ne dvou. Bohužel Jihomoravský kraj to zcela ignoruje a svým tlakem na nesmyslnou trasou na Mikulov vlastně požaduje poškození dvou oblastí místo jedné. Navíc mám i dopis náměstka ministra dopravy, který navrhuje, aby doprava z Polska po nekratším spojení přes Otrokovice a Břeclav vedla přes Lednicko-valtický areál (UNESCO) do Mikulova. Toto je skutečné ničení ! Kapacitní neboli čtyřproudá silnice středem Lednicko-valtického areálu je nepochybně daleko horší než krátké napojení obchvatu Břeclavi na plánovaný severní obchvat obce Reintal. Klíčové ale je, že ochrana životního prostředí je nejen ochranou rostlin a živočichů, ale i ochranou veřejného zdraví, tedy i člověka. Z tohoto hlediska je nutné chránit jak obyvatele Břeclavi vhodně navrženým obchvatem, tak množství obyvatel brněnské aglomerace, kde by dálniční napojení od Mikulova způsobilo další škody. A to se nezmiňuji o ekonomické stránce věci. I v Rakousku se dobře ví, že pokud Česká republika postaví dálnici na Mikulov bude to proti jejím ekonomickým zájmům, neboť dálnice na Mikulov je nejen draží o mnoho miliard sama o sobě, ale má za následek vyvolané investice okolo Brna. Celkový rozdíl nákladů pro silniční síť v Jihomoravském kraji je expertní studií doložen na 30 miliard korun. Tuto expertní studii znají i ve Vídni a rakouský ministr dopravy sám do novin řekl, že Břeclavská varianta je pro Českou republiku trasa, kterou je nutno brát vážně, neboť může být realizována rychle a levněji. Co se týče dopravní zátěže, tak tradované informace, že všechna auta budou stejně jezdit přes Mikulov je nepravdivá. Trasa přes Mikulov je kratší jen pro spojení Brna a Vídně (a to jen skutečně zanedbatelně), ale současně je o desítky kilometrů delší pro spojení Polska, Ostravska, atd. do Vídně. Proto také všechny seriozní dopravní studie dokládají, že po vybudování R55 bude prakticky celá kamionová doprava používat trasu přes Břeclav a stejně tak tomu bude i pro podstatnou část osobní dopravy. Podobně je tomu i pro spojení Vídeň – Praha. Cílová doprava z Brna do Vídně totiž představuje pouze zlomek celkové dopravy mířící do Vídně. Ostatně si přečtěte i velmi kritické stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu na http://www.nku.cz/scripts/rka/detail.asp?cisloakce=08/26&rok=0&sestava=0