Svět se zbláznil do alternativních zdrojů energie. Dobrá, je to krok správným směrem. Ale to ještě , proboha, neznamená, že na každý kopec dáme větrák a na každé pole fotovoltaiku. V parlamentu je návrh vyloučit z posuzování vlivu na životní prostředí tzv. EIA větrné parky do 4 kusů větrných elektráren bez omezení výšky a znemožnit tak účast veřejnosti na rozhodování o těchto stavbách v blízkosti jejích domovů.
U nás by tak například úplně bez povšimnutí a z libovůle investora mohl vyrůst 150m vysoký větrný park s těsně za hranicí ochranného pásma národního parku bez ohledu na krajinný ráz, avifaunu, biotopy atd. Ani mezi zelenými není na to stejný názor, někteří jsou uchvácení alternativní energií natolik, že tato monstra nevnímají jako problém. Myslím si, že odpor proti ničení krajiny není odporem proti alternativním zdrojům, naopak budovaní nevhodných větráků je kontraproduktivní a obnovitelní zdroje energie lidem zprotivuje.
Podobně u Hodonic na Znojemsku jistý podnikatel skoupil rákosiny a bývalý rybník, hnízdiště pochopa motáka, ťuhýka obecného slavíka a další zvláště chráněných druhů. Pozemky chce zavést zeminou a rozprostřít na nich fotovoltaiku. Za tím účelem hodlá vyjmout pozemky ze zemědělské půdy. Jistě fotovoltaika je výborná věc, ale její podpora není myšlena na ničení přírody. Místní lidé oprávněně bojují proti tomu, aby poslední zbytky přírody byly zničeny po praporem alternativní energie.
Je čas využít odporu části veřejnosti k takto pitomě prosazované alternativní energetice vytvořit alternativní alternativní energetiku. Například solární panely na starých skládkách a opuštěných průmyslových areálech, podél dálnic a podobně. Větrné elektrárny v lidských rozměrech a nebo ve skutečně alternativním designu – například horizontální rotory a podobně.
