Zpochybňování vůle voličů může Rumunsko přivést na okraj občanských nepokojů

Snaha o odstranění nepohodlného politika z prezidentských voleb v Rumunsku si nezadá s praktiky totalitních režimů. A to bez ohledu na to, zda je Georgescu vnímán jako krajně pravicový politik, jehož názory jsou blízké Rusku.

V závěru roku se konaly prezidentské volby v Rumunsku. Rumunský politický systém se někdy označuje jako poloprezidentský. O to více je potřeba vážit nestandardních zásahů do svobodných voleb. V již dnes zrušeném prvním kole voleb vyhrál překvapivě nezávislý Calin Georgescu, označovaný médii za krajně pravicového politika, který nejde daleko pro mnohdy kontroverzní vyjádření.

Calin Georgescu je profesí agronom, který získal Ph.D v oboru půdovědy. V letech 2013-2015 působil jako prezident Evropského výkonného centra pro Římský klub. A posléze další dva roky jako výkonný ředitel Institutu globálního udržitelného indexu OSN v Ženevě a Vaduzu. Jeho názor na neexistenci změny klimatu určitě popuzuje mnoho ekologů. Ale o to nejspíš jeho oponentům ani tak nejde.

Georgescu totiž k překvapení mnohých uspěl v minulém roce v prvním kole prezidentských voleb. Ústavní soud nenašel důvody pro zrušení voleb na základě podvodů při sčítání hlasů. Přišel tedy další pokus o zneplatnění voleb z podnětu bývalého prezidenta Johannise. S odkazem na informace tajných služeb bylo následně rumunským ústavním soudem zrušeno první kolo pro zasahování cizí mocnosti do voleb. Touto mocností se má na mysli Rusko. Určitě Georgescu ve funkci prezidenta republiky by vyhovoval Rusku více než lidé, kteří vůči tomuto státu, jenž vede agresivní válku na Ukrajině, mají zcela nepřekonatelné problémy. A protože se Calin Georgescu chystal na opakované volby, byl tentokrát rumunskými silovými složkami zadržen a obviněn zjednodušeně řešeno z pokusu o převrat a šíření falešných informací. A tady by soudný člověk měl zpozornit. Cílem vládní exekutivy je Georgesca jako nepohodlnou osobu z voleb vyřadit. Z prostého důvodu. Georgescu by totiž volby mohl vyhrát. Bohužel tyto praktiky si nezadají s totalitními manýry, které z minulosti tak dobře známe. Smutné přitom je, že Evropská komise, jindy velmi citlivá na každé i domnělé porušení právního státu, tentokát zcela mlčí.

Když se podíváme na politický vývoj v Rumunsku po krvavém skoncování s komunistickým režimem, vidíme mezi bezprostředními politickými nástupci diktátora Ceausesca i jeho dřívější spolupracovníky. Je to, jako kdyby se u nás v listopadu ujal moci Ladislav Adamec. Politický vývoj v Rumunsku byl vůbec dlouho ve znamení různých podivností. Vzpomeňme jen na pokusy o odvolávání Traina Basesca z prezidentské funkce. To se nakonec nezdařilo jen zásluhou výsledku referenda.

Z dnešní optiky je určitě škoda, že v Rumunsku nebyla obnovena parlamentní monarchie v době, kdy byl králi Michalovi I. konečně umožněn návrat do své vlasti po mnoha letech exilu. Postkomunistická administrativa ale udělala vše proto, aby k tomu nedošlo. Škoda. Rumunsko mělo v předválečné době monarchistickou tradici. Dnes by král ztělesňoval v Rumunsku kontinuitu a určité hodnoty, mezi které patří úcta k tradici, odpovědnost a respekt k ústavě. Bohužel se tak nestalo a dnes se Rumunsko může dostat na pokraj dramatických občanských nepokojů. Těch nespokojenců totiž nejsou desítky, ale jak bystrý divák lehce pozná ze záběrů televizních kamer, stovky a spíše tisíce. Držme Rumunsku palce, aby vnitropolitický boj zvládlo v souladu s ústavním pořádkem a bez obětí na životech.