Nastává již postupně čas neomezovat některé umělce ruského původu

Anna Netrebko bude sólistkou Pucciniho opery Tosca v londýnské Covent Garden. Tímto představením bude své šéfovské místo v proslulém operním a baletním domě zahajovat náš význačný dirigent Jakub Hrůša.

Nastává již postupně čas neomezovat umělce ruského původu, kteří se distancovali od agrese putinovského režimu vůči Ukrajině.

Nedávno proběhla zpráva o tom, že náš význačný dirigent Jakub Hrůša bude zahajovat své šéfovské místo v londýnské Covent Garden představením opery Giacoma Pucciniho Tosca, a to se sólistkou Annou Netrebko. Jak víme, Anna Netrebko je nejvýraznější zpěvačka sopránových partů současnosti. Je Ruska a svého času byla chráněnkyní Vladimíra Putina. Tři dny po bezprecedentní agresi Ruska na Ukrajinu jsem psal, že stejně jako bylo nemyslitelné během druhé světové války, aby umělci s otevřeně nacistickými postoji projížděli celou Evropou a světem, tak to není možné v současné době ani u těch, kteří jednoznačně tuto agresi veřejně neodsoudí. A za těmito slovy si stojím i teď. Podotýkám, že nejde a nikdy mi nešlo o to, aby se třeba Anna Netrebko zříkala svého ruského původu. Anna Netrebko agresi odsoudila, byť možná volila o něco méně dramatických slov, než bychom asi očekávali nebo si alespoň mnozí přáli. Ale nelze jí upřít, že se od podpory agrese distancovala. Navíc Anna Netrebko je také ještě občankou Rakouska. Je to operní hvězda první velikosti, která vlastně všude ve světě přitahuje pozornost. A ve spojení s tím stále padají i mnohé otázky, zda by měla mít možnost za dané situace pokračující války na Ukrajině vystupovat v operních domech či na pěveckých koncertech.

Jsem přesvědčen že určitě ne v prvních měsících a možná i v prvních dvou letech probíhající války. Teď ale nastává situace, kdy si musíme položit vážnou otázku, zda je možné v jejím případě i nadále bránit jejímu vystupování. Zvláště, když již beztak vystupuje v mnoha operních domech a na mnoha koncertech po světě.

Podíváme-li se do období druhé světové války a době po ní, máme zde různé případy umělců, kteří svým uměním sloužili samozřejmě zájmům Říše, protože buďto v Německu zůstali a koncertovali. Nebo do Německa tu a tam zavítali. Někteří tak bohužel činili na politická pozvání. Známého zájezdu některých našich kulturních osobností, které přijal v Berlíně Joseph Goebbels, se účastnil i náš geniální houslista Váša Příhoda. Také ho to stálo těsně po válce mnoha nepříjemnostem. Nakonec se z naší republiky odstěhoval, žil v Itálii, později pak v Rakousku a přijal turecké státní občanství. Až do roku 1956 nemohl vystupovat na našich pódiích. Jeho návrat se ale stal památným okamžikem Hudebního festivalu Pražského jara. Nekončící snad patnáctiminutový manifestační potlesk při příchodu Váši Příhody na pódium Smetanovy síně se již nikdy v té intenzitě neopakoval ani po návratu Rafaela Kubelíka v roce 1990. Nutno dodat, že se Váša Příhoda také vůči své rodné zemi velkoryse zachoval a před smrtí jí daroval vzácný nástroj Stradivari „ Camposelice“ z vrcholného období cremonského houslaře.

Byli samozřejměji i jiní intepreti, kteří odmítali hrát vlastně až do konce svých životů na německých pódiích. To byl případ legendárního klavíristy Arthura Rubinsteina, ale fakticky i houslisty Isaaca Sterna. Svého času vyvedl z poválečné umělecké izolace dirigenta Wilhelma Furtwänglera židovský houslista Yehudi Menuhin. Dalšího vynikajícího houslistu, ve válečné době koncertního mistra berlínských filharmoniků Gerharda Taschnera, mimochodem rodáka z Krnova, odmítl pozvat Leonard Bernstein do Spojených států.

Chci tím dokumentovat skutečnost, že válečné události měly a stále mají vliv i na umělecké angažmá těchto vynikajících hudebních mistrů. Je třeba však brát v potaz také další rovinu vynucených zákazů. Každé vystoupení těchto umělců pak přinášelo a přináší ještě větší pozornost publika. V přpadě Anny Netrebko byla splněna základní podmínka jejího dalšího koncertního angažmá, kterou je veřejné distancování se od vpádu Ruska na Ukrajinu. Je těžké po ní asi chtít distancování se od její rodné země. Prostě Anna Netrebko je ruská zpěvačka, byť v současné době i s rakouským občanstvím. Nemyslím ale, že další omezování její kariéry je nadále již ospravedlnitelné.