Hejtman Jan Grolich lobboval u prezidenta na schválení nového krajského RUD

Někteří hejtmané kritizují stávající systém rozdělování daňových výnosů mezi kraji. Systém skutečně potřebuje revizi, ale ta nemůže zvýhodňovat určité kraje. Aby nový systém byl stabilní, nestačí pouze souhlas většiny krajů.

Čas od času se objeví hejtmané, kteří politicky zvednou systém financování krajů. Pamatuji si, že tak činili v různých dobách hejtmané tzv. nově vzniklých krajů a v současné době hejtman Jihomoravského kraje a také hejtmanka kraje Středočeského. Téma změny financování krajů je pro ně zároveň příležitostí, jak se profilovat coby rozhodní bojovníci a zastánci svých krajů.

Stávající systém RUD krajů byl skutečně schválen ještě v roce 2004. Jako přímý účastník tehdejšího dohadování mohu dosvědčit, že se tak dělo za souhlasu všech (podtrhuji) všech krajů. RUD krajů vznikalo před těmi dvaceti lety formou tzv. vybilancování výdajů státu při jejich převodu na kraje. Je to model statický, ale jak se posléze ukázalo, model, který vydržel 20 let. Podotýkám, že zatímco obce a kraje jako celek hospodaří pravidelně s přebytky, stát je naopak ten „chuďas“. RUD obcí a krajů se totiž postupně zvyšovalo. Systém RUD krajů je komplikovaný především tím, že zde máme kraje malé, kraje střední velikosti a kraje počtem obyvatel velké. Přitom Moravskoslezský kraj s velkou hustotou obyvatel nemá ale velkou rozlohu. Při dělení daňových výnosů mezi kraje je nejsložitější nastavit takové parametry, které nebudou zvýhodňovat kraje s největším počtem obyvatel na jedné straně a také s největší rozlohou a malou hustotou obyvatel na straně druhé. Na stesky pana hejtmana Grolicha či paní hejtmanky Peckové musím připomenout, že Jihomoravský kraj se podílí na RUD ve výši 9,5% bodů, Středočeský kraj dokonce ve výši téměř 13,8% Je to málo nebo moc. Toť otázka. Praha má pouze necelých 3,2% z krajského RUD. Praha je zároveň samozejmě i městem se zvláštním přepočítacím koeficientem. Ale to je také Brno jako významná část Jihomoravského kraje. Od počátku jsem si byl vědom, že na pomyslně druhé straně stojí Pardubický, zčásti i Liberecký a také Zlínský kraj. Z tohoto pohledu jsem vnímal snahu hejtmanů těchto krajů o změnu svým způsobem za logickou. Návrh Asociace krajů z minulého volebního období však především u Pardubického kraje přináší řádové zvýšení podílu na daňových výnosech. Dva kraje – Moravskoslezský a Ústecký- zase naopak být prostě spokojeny nemohou. Cestu z této složité situace vidím jedině v zajištění potřebného nadhledu. Ten by měl garantovat Ministerstvo financí. V současné situaci se navíc objevil poslanecký návrh alias návrh Ministerstva školství, který se snaží do rozpočtového určení daní zakomponovat i prostředky na tzv. přímé náklady nepedagogů. A do toho by se ještě měly provádět změny ve stávajícím RUD krajů či obcí. Zjednodušeně řečeno výsledek může být v takovém případě pouze jediný, a to špatný. Situace se totiž začíná tak zauzlovávat, že pomalu ani největší experti si již nejsou jisti, kolik by vlastně ten který kraj či obec z RUD získávaly.