Dobře napsáno.  

Byla to hnusná doba. Charakterní, zásadoví a neúplatní lidé byli z republiky vystrnaděni a u vesla tady zůstali ti největší zmetci a křiváci.

Tak si někdy pročtěte, v jakém stavu byly vojenské skladiště v péči pilotůý Spitfire v Kbelích, když je přišla zkontrolovat smíšená československo-izraelská komise. Není divu, že raději všichni včetně velitelů emigrovali, zvláště když měli na triku krytí těch pilotů z trojnásobné nehody v jediném dni s následkem úmrtí dvou malých dětí.

V letech 1946-1948 republika se stala jedním velkým tunelem.

Výborný článek, pane autore. Karma. Jako již tradičně.

Rovněž  tradiční je paranoia jednoho z diskutérů.

Obzvlášť vyniká jako paranoik ten, kdo vidí komunistu za každým keříčkem.

Nyní také vyšla v Mladé frontě monografie o Petru Zenklovi od Martina Nekoly (Petr Zenkl. Politik a člověk).

Záhadou zůstává, co má co dělat Krčmaň s krabičkami z měkkého dřeva, které vyráběl nebohý truhlář Kropka s krabičkami z tvrdého dřeva, které byly použity při atentátu.

Dotaz: Kdy a kde se naposled svorně smutnili společně Gottwald a Zenkl?

Vážený, to byl poslední a v podstatě jediný způsob jak zastavit komunisty. Bohužel byl už předem odsouzen ke krachu. To ovšem demokrati nemohli tušit.

Zenkl spolu s ostatními právě svou demisí a hloupostí umožnil převzetí moci komunisty, změnu ústavy ČSR a legalizaci vedoucí úlohy KSČ.

Velmi dobré.