Některé věci se nemění

V minulém svém blogu Bulletiny jsem psal o komunistické poválečné taktice proniknutí a ovlivnění dění v konkurenčních stranách. I dnes se něco podobného děje.

Dnes budu psát příběh zaměstnance II. správy StB 2.odboru 1. oddělení, specialisty na Rakousko, kapitána Jindřicha Klusáčka, krycím jménem Kadlec, který už před dosažením svých osmnáctých narozenin vstoupil do KSČ.

Kromě svého zaměření na Rakousko, byl v čilém kontaktu s KGB, kam byl často posílán a získal tam velmi dobré kontakty.

Po listopadu 1989 patřil Jindřich Klusáček mezi horlivé ničitele svazků StB, jak potvrzují dokumenty.

Proto patřil mezi prvními zaměstnanci StB kteří byli propuštěni. Ale ne nadlouho, už 1. července 1991 se stává starším referentem v Federální informační službě (FIS). V té době byl českým ministrem vnitra Tomáš Sokol, velký bojovník za zrušení komunistické strany, a federálním ministrem vnitra byl Ján Langoš.

Za jaké zásluhy se mu dostalo této ctí, není známo. Je patrné, že tito lidé si nadále udržovali značný vliv na stát. Bohužel mám pocit, že se ho udržují doposud, i když zprostředkovaně přes různé lidi.

Aby jsme si udělali obrázek o činnosti těchto lidí a jejich morálce, rád vás seznámím s případem, jak se snažilo StB dehonestovat vojenského a leteckého přidělence na rakouské ambasádě. K tomu měla přispět čerstvě provdaná A.B. prodavačka panské konfekce, která prošla výchovným ústavem v Kostomlatech. Vojenský a letecký přidělenec byl o dvacet let starší, a samozřejmě ženatý, ale manželku zanechal v Rakousku.

StB neměla problém přesvědčit A.B. aby podepsala spolupráci StB pod krycím jménem „Lenka“. Stačilo ji slíbit, že se o jejím poměru nedozví její manžel. A A.B. nechtěla přijít o svého, na naše poměry, movitého milence.

Jako boží požehnání pro StB, A.B. otěhotněla. Podle mě neměla úplně jasno s kým je těhotná. Ale pro StB byl jasným otcem vojenský a letecký přidělenec. Vhodná příležitost, aby se, podle jejich představ, upsal StB.

Aby StB měla dokonalý přehled co se děje na Rakouské (a nejenom na ni) ambasádě, čeští zaměstnanci podrobně StB hlásili co se děje uvnitř.

Tlak přes těhotnou agentku „Lenku“ narůstal. Objekt zájmu si pozvali do konspiračního bytu v Radotíně, kde na něho zle tlačili. Nezlomili ho. Oznámil to svým nadřízeným. Rakouská ambasáda mu umožnila okamžitý odjezd a Československo se dočkalo protestní nóty Rakouska.

O činnosti soudruha kapitána Jindřicha Klusáčka existují stovky dokumentů. Dovoluji si použít pouze některé, které se se týkají tohoto konkrétního případu.