Dík za validní inforamce!

BENESZ DO MOŚCICKIEGO

Panie Prezydencie! Praga, 22.IX. 1938 r.

W chwili, kiedy losy Europy są zagrożone i kiedy dwa nasze narody są żywotnie zainteresowane w zbudowaniu trwałych podstaw pod szczerą współpracę między obydwoma krajami, zwracam się do Jego Ekscelencji z propozycją ułożenia przyjaznych stosunków i nowej współpracy między Polską a Czechosłowacją.

Przedkładam przeto w imieniu Państwa Czechosłowackiego W. Ekscelencji propozycję szczerego i przyjaznego wyrównania naszych odmiennych punktów widzenia na sprawy dotyczące problemu polskiej ludności w Czechosłowacji. Pragnąłbym ułożyć tę sprawę na płaszczyźnie zasady rektyfikacji granic. Zgodność w sprawie naszych wzajemnych stosunków będzie oczywiście logiczną i bezpośrednią konsekwencją tego porozumienia. Jeżeli osiągniemy porozumienie, a jestem pewien, że to będzie możliwe – uważałbym to za

początek nowej ery w stosunkach między naszymi dwoma krajami.

Pragnąłbym dodać jako były minister spraw zagranicznych i obecny Prezydent Republiki, że Czechosłowacja ani obecnie, ani kiedykolwiek dotąd nie miała żadnych zobowiązań ani traktatów, tajnych lub jawnych, których znaczenie, cel lub intencje szkodziłyby interesom Polski.

Z zaufaniem przedkładam tę propozycję Waszej Ekscelencji za zgodą odpowiedzialnych ministrów jednocześnie, by nadać jej charakter trwałego porozumienia.

Chciałbym w ten sposób uczynić tę sprawę przedmiotem zainteresowania wyłącznie naszych dwu państw.

Znając delikatność naszych wzajemnych stosunków i zdając sobie sprawę, jak trudno było w czasach normalnych naprawić je przy pomocy zwykłych środków dyplomatycznych i politycznych, usiłuję wykorzystać obecny kryzys dla usunięcia przeszkód trwających w ciągu dziesiątek lat ubiegłych i dla natychmiastowego wytworzenia nowej atmosfery. Czynię to w pełni szczerości. Jestem przekonany, że przyszłość naszych obydwu narodów i ich przyszła wzajemna współpraca musi być ostatecznie zapewniona.

Proszę przyjąć Ekscelencjo wyrazy mojej najgłębszej sympatii.

DR E

dopis ,který se "ztratil" z našich archivů.Tak kde je pravda,pane Kindle ?

K bohaté diskuzi bych přece jenom něco dodal: Kdo seje vítr, sklízí bouři. bylo Němci, kteří vyvolali II. světovou válku. Byli to Němci, kteří svým chováním klesli až na úroveň zdivočelých zvířat. Oni nesou osobní zodpovědnost za desítky milionů životů a nesou i zodpovědnost za to, co se stalo po válce. Byla reakce lidí na jejich chování, a my co jsme to nezažili a máme to pouze zprostředkovaně můžeme těžko soudit tuto dobu.

Jaký byl rozdíl mezi některými Čechy, kteří označovali Němce stejně , jako nacisté, stejně jim tak zakazovali poslouchat rádio a stejně jako oni je zavírali do koncetračních táborů a popravovali, bez ohledu vinen. Němců z pohraničí jsme zavraždili 30 000. Civilních obětí v době okupace bylo 20 000 Čechů . Pramen Vojenský historický ústav, Dějiny a současnost. V pohraničí ke konci války žilo 400 000 Čechů. Češi co tu zůstali měli svoje živnosti, svoje zemědělské usedlosti. U Děčína operoval partyzánská skupina složena ze sudetských Němců a Čechů.

Ani sudetští Němci , ani těšínští Poláci nebyli žádné zrůdy.

Odsun Němců byl politický omyl, který umožnil komunistům převzít moc.

Svoboda přišel během války o syna, Benše Němce nenáviděl....

A ta poprava karpatských Němců se stala u Přerova, snad na nějakých Švedských

šancích, ne u Prostějova, jak píše pán Kindl....mlr Pazúr ?/?/

Ale byli. K.H. Frank a další tisíce sudetských Němců měli ruce od krve.

O tom dělení Těšínska /diskutující Bulava/ bych pomlčel. Ano,Těšínsko si rozdělili místní lidé,Praha / Masaryk/ to pak poněkud opravila/ Beneš byl proti/

A co dopis Beneše prezidentu Mościckému s návrhem na rektifikaci hranic

/odevzdání Těšínska Polsku/, září 1938,údajně se ztratil z československých archivů ?A co politický návrh Masaryka na připojení Gdaňska k Německu a koridor Německo- Východní Prusko. /způsobil tím, mírně řečeno, mezinárodní diplomatický skandál/

Masaryk a Beneš považovali Polsko za sezónní stát a lezli Němcům do zadku.

Beck považoval Československo za sezónní stát a lezl Němcům do zadku.

Ten Benešův dopis Mościckému je problém, viděl jsem text i Benešův podpis na polském webu,česká historiografie o tom mlčí.Kde je pravda. Kolik máme historiků ?

Za co je platíme. Za ty lži o Těšínsku ?.Jediný slušný český historik, M.Borák,

zemřel.

Podle Věry Olivové [Československo v rozrušené Evropě] nepřijetí mnichovské dohody by znamenalo, že bychom museli válčit kromě Německa také s Velkou Británií a Francií.

Pak by ovšem Francie porušila podepsanou dohodu o vojenské pomoci...

Kolem Masaryka a Beneše se utvořila legenda a stále žije. Jenže, jak dnes vysvítá má s pravdou velmi málo společného. Masaryk byla nesnášenlivá osoba a bez jeho souhlasu se parlament na ničem nedohodl. Jeho moc byla taková, že když soud pravomocně rozhodl, že generál Gajda se ničeho nedopustil , tak Masaryk zařidil, že rozhodl znova podle přání Masaryka.Měl síť placených osob, kterému donášely co se děje. Dostával peníze ze zisku Legio banky, protože prezidenský fond mu nestačil Beneš byl závistivý a nepřipouštěl diskuzi, protože pravdu měl jenom on a kdo vyčíníval nad něj, toho zničil.

A jak dnes ,,vysvítá", kdyby se pan Kindl narodil před více než sto lety, vše mohlo dopadnout jinak, protože pravdu měl jenom on

Autor ve zkratce popsal situaci okolo mobilizice v r. 38 Diskuze se až turbulentně stočila k celé řadě různých kdyby, potažmo kdo co kdy ,,udělal špatně" Inu, lehce se až ,,vidí" do minulosti. Dnes je zde samej ,,odborník", kterej by vše až ,,zařídil správně", či alespoń revokoval minulost a vývoj nejen nejen u nás, ale i ve světě.

P.S.: o mobilizaci byl můj otec nasazen coby délesloužící pilot stihač na Slovensku. Ve svých vzpomínkách a vyprávěních uváděl i toto: vítali je, všude nadšení a prapory Po ,,mnichovu" byly také prapory, ovšem jiné(!), a jim spílali, nadávali a vyhrožovali. A nejen to. I ke střetům došlo! Navrátili se do svých posádek, a pak již nevzlétli. Že to vše spěje k válce, to ovšem, a velice dobře věděli, a zdaleka ne sami

Jenže článek se věnuje i poválečné situaci. A když autor napíše "...zemí se šířila nenávist a volání po odplatě...", pak by mělo i zaznět, že na rozdmýchávání nenávisti měl velký podíl práve Beneš a politická reprezentace např. svými krvelačnými projevy a pak i organizací protiprávního divokého odsunu.

Žádná Stráž obrany lidu neexistovala. Název byl Stráž obrany státu (SOS) a skládala se z Četnictva, Státní policie, Finanční stráže a armády.

Máte pravdu, chybička se vloudila - omlouvám se.

Beneš nedokázal, aby hranice nového Československa byly mezinárodně uznané. Souhlasil, aby případné hraniční spory vyřešil arbitráž složená z Italie, Francie a V. Británie a naše země se arbitráži podřídí. Kdo přišel jako první na nápad odstoupit část našeho území, byl to opět Beneš. Poslal po velvyslanci Masném do Paříže dokument ve kterém navrhl pro uklidnění napětí odstoupit část našeho území. Když stála rudá armáda před Varšavou a každému bylo jasné, že se takové přesile neubrání, požádalo nás Polsko o pomoc a Beneš a Masaryk to odmítl. Znova Francie a V. Británie nás žádala o zaslání armády na pomoc Polsku a opět zaznělo odmítnutí. Jak by se naše vztahy s Polskem vyvíjely, kdybychom jim pomohli. Poláci rudou armádu u Varšavy porazili a bitva byla nazvána Zázrak u Varšavy. Beneš byl ve Společnosti národů, proti sankcím Itálie v době, kdy napadla Habeš. Přitom stačilo zablokovat dodávky ropy. Potom uznal zábor Habeše stejně jako Francie a V. Británie a to před odmítavé stanovisko záporné stanovisko Roosevelta a následné odmítnutí jeho mírových návrhů, aby se zabránilo válce . Beneš ještě měsíc před Mnichovem prohlašoval, že žádná války nehrozí, protože války nevznikají z ideologických .

důvodů.

Před tím než byla Varšava bylo Těšínsko a nikdo Polákům nevěřil. V té době+ dokonce ještě nebyli definitivně uznány hranice mezi oběma státy.. Ostatní je trochu zjednodušené. Ale je nutné se vždy podívat co se dělo i okolo.