Euro nebo koruna?

O přijetí eura se u nás mluví už dlouhá léta. V podstatě od té doby co jsme do EU vstoupili. Zastánci jeho přijetí se nám snaží namluvit, že přijetí eura nám pomůže. Je to skutečně tak?

Renomovaný Vídeňský institut pro mezinárodní ekonomická studia nedávno zveřejnil zprávu, jak v posledních třech letech  přitékaly zahraniční investice do zemí střední a východní Evropy. Nejvíc investic, zcela logicky, přiteklo do čtyřicetimilionového Polska, kam přišlo 11 miliard eur. Do České republiky (která má čtvrtinový počet obyvatel) přišlo šest miliard eur a do Maďarska čtyři miliardy eur. Z dalších zemí východní Evropy, kam se výrazněji daří nalákat investory je Rumunsko, které také vykazuje solidní tempo ekonomického růstu, ale z mnohem nižší základny než ČR, Polsko či Maďarsko.

Z výsledku je víc než patrné, že pro zahraniční investory není postrachem, že země používá nadále svou národní měnu a ne euro. Vždyť souhrnný příliv zahraničních investic do Slovinska, Estonska, Litvy, Lotyšska a na Slovensko dohromady, byl loni ani ne třetinový v porovnání s Českou republikou. A to mají zmíněné země dohromady skoro 14 milionů obyvatel, tedy výrazně víc než má Česká republika.

Souhrnný příliv přímých investic do těch zemí střední a východní Evropy, které jsou součástí eurozóny, loni o víc než polovinu zaostal za přílivem investic do "bezeurového" Maďarska či Rumunska. Čísla hovoří jasně, euro není tak podstatné, aby odradilo zahraniční investory. Zdá se spíše že naopak.

Jako příklad je možné si vzít naše nejbližší sousedy a bratrance - Slovensko. Osm let od přijetí eura na Slovensku jsou ceny potravin nadále o desetinu vyšší než u nás či v Maďarsku, a dokonce o třetinu vyšší než v Polsku. Zatímco v současnosti se nezaměstnanost u nás pohybuje kolem 4%, na Slovensku kolem 7,5%.  I když v případě Slovenska je nutné uznat že viníkem drahoty na Slovensku je i vysoké DPH a horší geografické podmínky. 

Problém Řecka a začínající problémy některý jižních států, jako je Španělsko a Itálie, která je dlouhodobě jednou z nejzadluženějších zemí planety a nedávno, po souhlasu Evropské komise, musela na sanaci dvou bank nasypat 17 miliard eur; a jak se zdá, ani Francie nebude proti tomuto imunní, se může natolik prohloubit, že dojde k otřesu eura. A výsledkem bude rozpad EU. To je asi taky jeden z důvodů, proč investory lákají spíše země které mají národní měnu, kterou hlídají národní centrální banky. Mají jistotu, že se tyto země nejspíše vyhnou problémům jaké zachvátily  Řecko (I když naše vlády dělají všechno možné, aby jsme se touto cestou vydali) a můžou se v dohledné době rozšířit i mezi jiné země EU.

Pravda, za těch pět až deset let, o kterých hovoří guvernér ČNB Jiří Rusnok, se může hodně věcí změnit. Přesto ale věřím, že by jsme si korunu měli ponechat a o případném přijetí eura, by měli občané rozhodnout v referendu.